Mezi státy EU roste podpora pro sankce proti Lukašenkovu režimu

K uvalení sankcí je ale potřeba jednomyslná shoda všech 27 států a zvláště Maďarsko je zatím v této věci zdrženlivé.

Očekává se, že ministrům dnešní diskuse poslouží jako výchozí bod pro přijetí sankcí v příštích týdnech.

Česko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Dánsko ve společném dopise podle Reuters apelovaly na sankcionování režimních činitelů s tím, že je třeba "najít důkladnou rovnováhu mezi tlakem na běloruského prezidenta Lukašenka a dialogem s ním". EU by se podle těchto zemí měla chopit v Bělorusku role mediátora.

Už v minulých dnech o sankcích veřejně mluvili vládní politici z Německa, Rakouska či Švédska.

"Potřebujeme nové sankce proti těm, kteří ohýbají demokratické hodnoty a porušují lidská práva v Bělorusku," napsala dnes na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

We need additional sanctions against those who violated democratic values or abused human rights in #Belarus.I am confident today’s EU Foreign Ministers’ discussion will demonstrate our strong support for the rights of the people in Belarus to fundamental freedoms & democracy.

Podle diplomatických zdrojů citovaných médii je však nejisté, jak se k otázce sankcí postaví Maďarsko, které nabádá v otázce sankcí k opatrnosti a chce dát přednost dialogu s Lukašenkem.

Unie už v roce 2004 zavedla embargo na dodávky zbraní Bělorusku a uvalila sankce na činitele podezřelé z podílu na tehdejším zmizení Lukašenkových odpůrců. Většinu postihů však EU zrušila před čtyřmi lety, kdy běloruský vládce propustil na svobodu skupinu politických vězňů.

Policejní násilí a rozsáhlé zatýkání lidí, kteří protestují proti výsledkům nedělní prezidentských voleb, jež považují za zfalšované, odsoudila řada zahraničních politických představitelů i zastánců lidských práv. Lukašenkova vláda oznámila, že propustí všechny lidi vězněné po protestech a že je připravena zahájit dialog se zahraničními partnery.