NATO na summitu vyjádří Česku solidaritu ve sporu s Ruskem

Státy NATO již Česku vyslovily podporu krátce po dubnovém zveřejnění závěrů českých tajných služeb o účasti ruské vojenské rozvědky GRU na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Nyní se podle Kulhánka k útoku a následné diplomatické roztržce vyjádří i političtí vůdci spojeneckých zemí.

"Ještě nemůžu předjímat to, co bude v tom závěrečném komuniké, které se připravuje. Ale myslím si, že můžu prozradit, že tam to vyjádření solidarity s Českou republikou určitě bude," řekl Kulhánek.

Českou delegaci na summitu vede prezident Miloš Zeman, který ruskou roli při útocích nepovažuje na rozdíl od vládních politiků za prokázanou a dlouhodobě má k Moskvě z vrcholných českých politiků nejvstřícnější postoj. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara však budou vládní politici i prezident mluvit na dnešním jednání ve vztahu k Rusku jednotným hlasem.

"Včera (v neděli) byla poměrně dlouhá diskuse, kdy jsme si ještě ladili jednotlivá témata s panem ministrem (Kulhánkem) a s panem prezidentem," popsal předsummitovou přípravu delegace v Bruselu Metnar.

Jednotné názory má podle něj česká politická reprezentace i na finišující odchod vojsk z Afghánistánu, který bude dalším důležitým tématem summitu a Zeman jej nedávno kritizoval. "Načasování toho stažení byla chyba, měla tomu předcházet větší diskuse," řekl dnes Metnar, podle něhož ale nemělo smysl v operaci pokračovat bez Spojených států, které byly o svém odchodu pevně rozhodnuty.

Lídři spojeneckých zemí budou dnes hovořit také o další pomoci této nestabilní středoasijské zemi, jejíž bezpečnost stále ohrožuje radikální hnutí Tálibán. Česko podle Metnara počítá s podporou dalšího výcviku afghánské armády. Zatím však neuvažuje o účasti v možných nových misích, o nichž chce část spojenců do budoucna mluvit.

Tématem prvního aliančního setkání za účasti amerického prezidenta Joea Bidena bude i navyšování podílu obranných výdajů, na něž USA dlouhodobě tlačí. Hranici dvou procent hrubého domácího produktu letos dosáhne třetina z třicítky zemí NATO, ČR bude podle současných odhadů s 1,42 procenta osmá od konce. Podle nedávného rozpočtového návrhu ministryně financí Aleny Schillerové nebude Česko na tuto metu schopno dosáhnout ani k roku 2024, který je konečným termínem pro splnění závazku.

"Neblížíme se k těm dvěma procentům tak, jak bychom chtěli... Z mé strany můžete očekávat další kroky, ale zdali se to podaří, to bude i věcí nové administrativy po volbách," konstatoval dnes Metnar, podle něhož se budou současné rozpočtové návrhy ještě upravovat a zmíněného cíle Česko stále může dosáhnout.

Podle Kulhánka si Česko od nástupu Bidena slibuje na rozdíl od éry jeho předchůdce Donalda Trumpa větší serióznost a konec zpochybňování významu aliance. V otázce peněz, na kterou Trump tlačil nejvíce, však žádné velké změny nečeká.

"Co se týče závazků, Američané jsou konzistentní, ať je prezident republikán, nebo demokrat, ten tlak prostě bude," míní šéf české diplomacie.