Dukovany dráždí Rakousko. Tamní lidovci vyzvali k tažení proti české elektrárně

České ministerstvo životního prostředí minulý týden udělilo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) u stavby nových bloků v Dukovanech, které leží jen 35 kilometrů od rakouské hranice. Další reaktor k jednomu stávajícímu plánuje dostavět v Kršku také rakouský jižní soused Slovinsko.

Jaderná energie "v žádném případě není přívětivá k životnímu prostředí, bezpečná nebo udržitelná forma výroby elektřiny," uvedla Köstingerová v prohlášení zaslaném agentuře APA. "Musíme společně veškerou silou bojovat proti tomu, aby zde pod pláštíkem ochrany klimatu byly vybudovány nové atomové reaktory."

Rakouští lidovci kriticky pohlížejí také na možnost plánovaného prodloužení životnosti stávajících reaktorů v Dukovanech. Tvrdí, že evropský soudní dvůr i v těchto případech označil za nezbytný nový posudek EIA, proto ho chtějí požadovat. Po Praze rovněž žádají zveřejnit způsob financování stavby a v případě státní podpory zvažují žalobu na Česko u Evropské unie.

Rakousko se vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřekla výroby energie z jádra. Proto se také dlouhodobě k jaderným energetickým programům sousedních států staví kriticky.

Čtyři nynější bloky jaderné elektrárny Dukovany byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Podle představ vlády by se zde měl stavět nový zdroj o výkonu 2400 megawatt, který by měl dosluhující bloky postupně nahradit.

Elektrárna Krško leží asi sto kilometrů od rakouských hranic a funguje v ní jeden reaktor o výkonu 700 megawatt, který byl uveden do provozu v roce 1983, tedy ještě v dobách Jugoslávie. Od jejího rozpadu začátkem 90. let provozuje elektrárnu Slovinsko společně s Chorvatskem a vyrobená elektřina putuje do obou zemí. Slovinský premiér Marjan Šarec podpořil stavbu druhého reaktoru koncem srpna s tím, aby o projektu začala širší společenská i politická debata.