Fialova vláda se ještě zabývala vojenskou pomocí Ukrajině. Řešily se i Dukovany

Vláda projednala souhrnnou informaci ministryně obrany o dosavadní vojenské pomoci, kterou Česká republika od roku 2022 poskytla Ukrajině vojensky napadené Ruskou federací. „Za celou dobu války jsme jako Česká republika dali na pomoc Ukrajině přibližně 17,4 miliardy korun. To je účetní hodnota darovaného nepotřebného materiálu ze skladů, nákupů nebo výcviku ukrajinských vojáků. Obdobný objem peněz, 25 miliard korun, jsme naopak získali zpět financováním ze strany Evropské unie či formou techniky ze strany Spojených států nebo Německa,“ shrnul premiér Petr Fiala.

Výše českého finančního příspěvku na vojenskou asistenci Ukrajině vyplývá mimo jiné ze závěrů summitu NATO ve Washingtonu v červenci 2024. „Náš závazek činí přibližně 6,4 miliardy korun ročně a ten také plníme,“ připomněl předseda vlády. Premiér Fiala zdůraznil, že českou ekonomikou v daném období prošlo také přes 260 miliard korun od zahraničních dárců i od samotných Ukrajinců.

„Naše pomoc kromě toho základního smyslu a cíle, což je pomoc Ukrajině v jejím boji proti ruské agresi a za bezpečnost Evropy, má i velký význam pro náš průmysl i díky české muniční iniciativě a dalším našim aktivitám. Zároveň podle vlastních odhadů dokázaly firmy v obranném průmyslu vytvořit asi 2 600 pracovních míst a investovaly nebo plánují investovat do navýšení domácí kapacity obranného průmyslu zhruba 15 miliard korun,“ konstatoval premiér Fiala.

Česká republika pomáhá Ukrajině od prvního dne napadení Ruskem. „Systematická pomoc, kterou poskytujeme Ukrajině od prvního okamžiku, a také to, že jsme schopni organizovat pomoc i v širším měřítku, čehož jasným důkazem je muniční iniciativa, nám získává prestiž a uznání od našich partnerů, ať už v Evropská unii nebo v Severoatlantické alianci,“ poznamenal předseda vlády.

Vláda se zabývala akčním plánem pro řešení dopadů dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Dostavba dvou jaderných bloků v Dukovanech za zhruba 407 miliard korun je největší zakázkou v historii České republiky. Jedná se o strategickou investici, která má posílit energetickou bezpečnost země a zajistit soběstačnost v dodávkách elektrické energie. Projekt takového rozsahu provází i řada souvisejících dopadů, ať už negativních, například na dopravní zátěž, nebo i pozitivních ve formě třeba ekonomického přínosu pro českou ekonomiku či rozvoje dotčených regionů. Tyto dopady shrnula socioekonomická studie Dukovany 2024, na jejímž základě připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj akční plán jejich řešení. Ten obsahuje 35 opatření například v oblasti nutných investic, zajištění bezpečnosti nebo personálních otázek, jako je třeba nutné posílení personální kapacity dotčených orgánů a úřadů veřejné správy. Vláda schválila na jejich realizaci v letech výstavby uvolnit přibližně 12 miliard korun, další tři miliardy by měly společně přidat dotčené kraje a obce. 

Vláda rozhodla také o vyhlášení výběrového řízení na služební místo předsedy či předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a zároveň jmenovala čtyřčlennou výběrovou komisi, která bude vybírat nástupce zesnulé Dany Drábové v čele úřadu. „Je to důležitý a nezbytný krok k tomu, abychom mohli tuto pozici obsadit. Myslím, že je to třeba učinit bez zbytečného prodlení i vzhledem k tomu, jaký důraz Česká republika na rozvoj jaderné energetiky klade a jaké projekty v této věci jsme jako vláda spustili,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Kabinet schválil dvě nařízení vlády, kterými ustanovil vybraná ložiska štěrkopísku a stavebního kamene za ložiska strategického významu. Důvodem je hrozící nedostatek tohoto stavebního materiálu v horizontu následujících zhruba deseti let, kdy se budou postupně dotěžovat stávající ložiska. Označení za ložisko strategického významu mimo jiné urychlí povolovací proces při otevírání nových těžebních prostor, a pomůže tak zajistit dostatek surovin pro výstavbu klíčové dopravní infrastruktury a významných energetických staveb v následujících letech.

Vláda také svým nařízením nastavila konkrétní výši příspěvků, které budou vypláceny od ledna 2026 podle nového zákona o podpoře bydlení na správu bytu, na poskytování bydlení s ručením, na poskytování podnájemního bydlení, na poskytování podporovaného obecního bydlení a na poskytování asistence v bydlení. V prvním roce účinnosti zákona vláda předpokládá, že bude podpořeno více než 5 000 domácností v bytové nouzi a celkové náklady na podporu dosáhnou 601 milionů korun. V roce 2029 už by mělo podporu čerpat na 12 000 domácností ročně a náklady podle předpokladů přesáhnou 1,5 miliardy korun. Zároveň ale stát ušetří odhadem 1,4 miliardy korun na celospolečenských nákladech, kterou existence bytové nouze vytváří.