Rakousko a Slovinsko věnují Česku desítky tisíc dávek vakcín

Rakousko poskytne České republice 30.000 dávek vakcín proti covidu-19. Oznámila to dnes kancelář spolkového kancléře Sebastiana Kurze. Ten krok nazval ukázkou solidarity poté, co podle něj Evropská unie po nedávných jednáních selhala při snaze napravit nerovnosti v distribuci očkovacích látek mezi jednotlivými členskými státy.

Kurz také uvedl, že k podobnému kroku se vůči České republice chystají i další země. Premiér Andrej Babiš pak na twitteru napsal, že akt solidarity dalo najevo i Slovinsko.

"Bilaterálně podpoříme Českou republiku a pokládáme za velmi přínosné, že jsme slyšeli od některých dalších evropských zemí, že se chystají udělat to samé," řekl Kurz. Premiér Babiš Rakousku za jeho krok na sociálních sítích poděkoval, označil ho za skutečnou solidaritu. V dalším tweetu Babiš napsal, že o 10.000 dávek se s Českou republikou nabídlo podělit Slovinsko.

Velké díky rakouskému kancléři @sebastiankurz za to, že Rakousko podpoří Českou republiku v obtížné situaci 30.000 dávkami @pfizer. Jsme za to moc vděční, protože velmi dobře víme, že i Rakousko by potřebovalo více vakcín. Toto je skutečná solidarita!

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) April 2, 2021

Rakouský kancléř si nedávno společně s představiteli dalších zemí, včetně Babiše, stěžoval na nerovné rozdělení vakcín mezi členy sedmadvacítky. Summit EU proto před týdnem pověřil velvyslance členských zemí při EU, aby dohodli rozdělení dodatečných deseti milionů dávek látky od firmy Pfizer tak, aby se podařilo zaplnit mezery v jednotlivých zemích.

Portugalské předsednictví EU původně navrhlo, aby se tři miliony těchto dávek zarezervovaly pro šestici nejpotřebnějších zemí, konkrétně šlo o Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Českou republiku. Zbývajících sedm milionů dávek mělo být jako obvykle rozděleno podle počtu obyvatel mezi všech 27 členů EU.

To se však nelíbilo Praze, Vídni a Lublani, které se proto do plánovaného mechanismu na pomoc nejvíce potřebným zemím odmítly zapojit. Česko se tak nedostalo mezi skupinu pěti zemí, které dostanou dávky navíc nad poměrnou část, jež připadne všem členským státům.

Slovensko tak například obdrží 602.255 dávek navíc, v případě Chorvatska půjde o 683.514 dávek a v případě Bulharska o 1,15 milionu dávek očkovací látky.

Proti postupu EU se ohradil Kurz, podle kterého šlo o nepochopitelný nedostatek solidarity vůči České republice, jež se potýká s nebývale vysokými denními počty nakažených i zemřelých.

Oznámený kompromis označil za nepochopitelný i Babiš, podle nějž finální řešení vzniklo pod vlivem velkých států a není solidární ani vybalancované. Kurzovi za 30.000 dávek následně poděkoval na twitteru. "Jsme za tuto štědrou pomoc velmi vděční, zvlášť když přichází od přátel, kteří větší množství vakcíny také potřebují, ale chápou, jak těžká je naše situace. Toto je skutečná solidarita!" uvedl Babiš.

Výsledek jednání označili někteří pozorovatelé za Babišův neúspěch, například podle serveru Politico přišla ČR zhruba o 140.000 dávek. Za selhání a prohru označila Babišovo počínání česká opozice.

Související

Více souvisejících

Rakousko Sebastian Kurz očkování

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 9 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy