Za posledních 24 hodin dorazilo z Turecka na řecké ostrovy Rhodos, Lesbos a Samos 427 migrantů. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na řeckou pobřežní stráž.
V takzvaných registračních centrech na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos, které byly původně dimenzovány na zhruba 6300 lidí, nyní přebývá více než 20.000 osob. Další 4000 lidí jsou ubytovány v menších táborech a bytech, píše DPA. Šéf jednoho z kritizovaných uprchlických zařízení, tábora Moria na Lesbu, odstoupil.
Na základě dohody Evropské unie s Ankarou z roku 2016 mohou být všichni migranti, kteří vstoupí na řecké území z Turecka, vráceni zpět v případě zamítnutí jejich žádosti o azyl. Tato rozhodování jsou však v Řecku kvůli nedostatku personálu zdlouhavá. Nová konzervativní vláda, která je u moci od července, slíbila, že proceduru urychlí.
Ve středu podle DPA odstoupil šéf kritizovaného tábora Moria Jannis Balbakakis. Agentuře ANA-MPA řekl, že odchází se zvednutou hlavou. "Jsem unaven," dodal.
Humanitární organizace poměry v Morii a dalších táborech na řeckých ostrovech už několik let kritizují. Uprchlické tábory na ostrovech v Egejském moři jsou dlouhodobě přeplněné.
V táboře Moria bylo v srpnu zhruba 8700 běženců, ačkoliv postaven byl pro 3000 migrantů. Dětský fond OSN (UNICEF) tvrdí, že mezi obyvateli je na 3000 dětí, z toho 520 bez doprovodu. Minulý týden musela v táboře zasahovat policie, protože asi 50 nezletilých uprchlíků, kteří s sebou nemají rodiny, se dožadovalo přesunu do pevninského Řecka.
Podle situační zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z konce srpna letos do Evropy přes Středozemní moře dorazilo přes 46.000 migrantů. Největší podíl - přes 23.000 - zamířil právě do Řecka, zatímco do Španělska doplulo kolem 15.000 lidí, do Itálie necelých 5000. Ještě loni ve stejném období ale k evropským břehům doplulo přes 68.000 migrantů, největší část z nich však tehdy mířila do Španělska.
Související
Extrémní počasí tvrdě dopadá na Blízký východ. Voda je vzácná, lidé volí mezi pitím a hygienou
Mohutný požár zachvátil tábor Rohingů, obchody a stovky provizorních příbytků lehly popelem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák