Evropská komise chce omezit pesticidy a hnojiva. Čtvrtina půdy má být pro organické farmaření

Až čtvrtina zemědělské půdy má v té době patřit organickému farmaření, což vítají ekologické organizace, ale kritizují někteří zemědělci.

"Koronavirová krize nám ukázala, jak jsme zranitelní, a jak je důležité obnovit rovnováhu mezi lidskou činností a přírodou," prohlásil dnes místopředseda komise Frans Timmermans. Ten je zodpovědný za boj proti klimatickým změnám.

Our work on delivering the #EUGreenDeal continues.Today we will present:? #EUFarm2Fork strategy to make food systems more sustainable? #EUBiodiversity strategy for 2030 to protect the fragile natural resources on our planetStay tuned! → https://t.co/NoSGyCuRb2 pic.twitter.com/1rbErOqQXw

Evropské zemědělství podle statistik unijní exekutivy produkuje desetinu celkového objemu skleníkových plynů EU. Zemědělci na jedné straně trpí dopadem klimatických změn v podobě stále intenzivnějšího sucha střídaného přívalovými dešti, na druhé straně upozorňují, že organické zemědělství jim sníží výnosy.

"Jako cíl pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice vidím v prvé řadě potřebu přesvědčit sedláky v produkčních oblastech, aby ekologicky hospodařili na orné půdě, na trvalých kulturách atd. A hlavně produkovali," uvedl předseda PRO-BIO svazu ekologických zemědělců Zdeněk Perlinger. Klíčové pak podle něj bude, aby na ekologickou produkci navázal zpracovatelský průmysl, aby se biopotraviny mohly prodávat jako běžné, nikoliv luxusní zboží.

Česká spotřeba biopotravin předloni meziročně stoupla o 33 procent, činila 4,43 miliardy korun. Šlo o největší nárůst za desetiletí, trh rostl osm let. Roční spotřeba na obyvatele byla za 416 korun, o rok dříve šlo o 314 Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů vzrostl na 1,58 procenta. Stále ale nedosahuje tří procent, která ve strategiích stanovilo ministerstvo. V ekologickém režimu se hospodaří na více než 12 procentech půdy.

Komise si kromě proměny čtvrtiny zemědělské plochy v organicky obhospodařovaná pole vytkla za cíl výrazně omezit látky potenciálně škodlivé pro zdraví či půdu. Hnojiv by se mělo za deset let používat o pětinu méně, pesticidů dokonce o polovinu. Poloviční by měl být i prodej prostředků proti mikrobům používaných u hospodářských zvířat.

Všechny tyto cíle musejí podle komisařů nejprve projít analýzou dopadu na zemědělskou výrobu v EU, než je budou moci schválit členské země a Evropský parlament. Brusel počítá s tím, že ekologicky šetrné farmaření bude mít svůj podíl ve financích, které budou v příštím sedmiletém rozpočtu vyhrazeny na společnou zemědělskou politiku. Jeho návrh zásadně ovlivněný koronavirovou krizí představí EK za týden.