Summit EU a Číny se koná i ve stínu návštěvy Tchaj-wanu

Uvedla to stanice Deutsche Welle (DW), podle které Česko nyní čelí bezpříkladnému tlaku Číny. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a přímé kontakty zahraničí s Tchaj-wanem pak za vměšování do vnitřních záležitostí Číny.

Čínsko-unijní summit se měl původně uskutečnit v saském Lipsku, kvůli koronaviru byl ale změněn na videokonferenci. Hlavními tématy sice jsou obchodní a investiční otázky, na které Čína s EU již roky hledají společnou odpověď, jednání ale zastiňuje tvrdý postup Pekingu proti Hongkongu či muslimské menšině Ujgurů.

Vystrčilova návštěva Tchaj-wanu vzájemné vztahy Bruselu s nejlidnatější zemí světa ještě více zatížila. Nikdy v minulosti se totiž podle DW nestalo, aby Čína některému z členů EU vyhrožovala tak tvrdě a otevřeně, jako teď právě České republice. Čínský ministr zahraničí Wang I varoval, že Vystrčil za porušení principu jedné Číny zaplatí vysokou cenu. Wang pohrůžku vyslovil během návštěvy Německa, což německého ministra zahraničí Heika Maase přinutilo, aby se Česka zastal.

Politolog Jakub Janda v rozhovoru s DW prohlásil, že Peking využívá Českou republiku jako zkušební laboratoř toho, jak daleko může ve vměšování a zastrašování unijních států zajít. Že si Čína vybrala Prahu, není náhoda, uvádí německá stanice. Někdejší československý a první český prezident Václav Havel totiž v roce 1990 přijal dalajlámu, který je duchovním vůdcem Tibetu. Setkal se i s tehdejším tchajwanským prezidentem. Naopak Havlovi nástupci Václav Klaus a Miloš Zeman zahájili sbližování s Čínou. O Zemanových gestech vůči Číně píše DW jako o podlézavých.

Německá stanice poznamenala, že Čína mezitím přislíbila Česku rozsáhlé investice, ale nakonec zůstalo jen u slibů. České tajné služby zase varují před čínskými aktivitami a bezpečnostními riziky v případě využívání čínských softwarových a hardwarových řešení.