Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka

Berlínští zákonodárci se ve své práci shodli s kolegy z vyšetřovacího výboru Spolkového sněmu, kteří ve své závěrečné zprávě z letošního června dospěli ke stejným zjištěním.

"Zpráva dokumentuje slabá místa v bezpečnostních strukturách spolkové vlády a spolkových zemí v době útoku," řekl Frank Zimmermann, který je členem výboru berlínského zákonodárného sboru. "Neexistuje žádné prvotní pochybení, které k atentátu vedlo, ale celá řada problémů uvnitř úřadů a také v jejich vzájemné komunikaci," uvedl. Dodal, že výbor zjistil nedostatky jak v komunikaci, tak i ve vyhledávání informací a jejich analýze, což vedlo chybnému vyhodnocování a chybným odhadům.

Vyvrcholením série chyb a nedostatků bylo to, že v létě 2016 přestali kriminalisté pozdějšího útočníka Anise Amriho bedlivě sledovat. Odmítnutý žadatel o azyl Amri byl sice považován za možného násilného radikálního islamistu, berlínští kriminalisté však jeho případ již nevedli jako vážný.

V prosinci 2016 ale Amri ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších 11 lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.

Zpráva vyšetřovacího výboru berlínské Poslanecké sněmovny, která má 1235 stránek, se o Česku zmiňuje jednou, a to v souvislosti s českou obětí. Dokument vyšetřovacího výboru Spolkového sněmu se naopak Česku věnuje na více místech, mimo jiné kvůli Amriho pistoli Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. Vyšetřovací výbor Spolkového sněmu k tomu uvádí, že proto nelze objasnit, jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a jak ji Amri získal.