Nemuselo k tomu dojít? Teroristickému útoku v Berlíně, kde zemřela Češka, předcházela pochybení

Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.

V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku. Amri tehdy zabil 12 lidí včetně Češky. O dokumentu, který má 1873 stránek, bude ve čtvrtek debatovat plénum Spolkového sněmu.

"Výbor dospěl k přesvědčení, že to bylo způsobeno jak individuálními chybnými úsudky a opomenutími, tak i strukturálními problémy příslušných úřadů," uvádí závěrečná zpráva. Strukturálním problémem byl například nedostatek zdrojů, takže úřady nedokázaly držet krok a sledovat potenciálně nebezpečné radikály, i jejich celková přetíženost kvůli vysokému počtu běženců v zemi. Zpráva také výslovně zmiňuje roztříštěné kompetence jednotlivých prokuratur či nedostatečnou komunikaci a výměnu informaci mezi zemskými a spolkovými úřady.

Vyšetřovací výbor sice přišel na řadu pochybení, neurčil ale nějakou jedinou a hlavní příčinu. "Žádný individuální chybný úsudek a opomenutí nebyl sám o sobě nijak zvlášť závažný. Všechny ale úzce souvisely se zmíněnými strukturálními problémy. To vše pak společně vedlo k tomu, že Amriho nikdo nezastavil a nikdo útoku nezabránil," dodává zpráva.

Ke materiálu přijaly ještě opoziční frakce liberálů (FDP), Zelených a postkomunistické Levice takzvané separátní votum, tedy své odlišné stanovisko. Uvedly, že není jasné, zda Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, neměl o Amrim více informací, než kolik je známo. Shodují se také na tom, že Amri není typickým příkladem samostatně jednajícího útočníka, který se sám radikalizoval a útok skrytě plánoval, protože Tunisana tajné služby sledovaly.

Separátní votum přijala také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. AfD zdůraznila svůj pohled, že důsledná ostraha německých hranic by riziko podobného útoku výrazně snížila.

Útok Amri spáchal 19. prosince 2016, kdy ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších jedenáct lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.

Zpráva se několikrát okrajově zmiňuje o České republice, a to nejen kvůli české oběti, ale také kvůli stopám, které tam vedou. Příkladem je Amriho pistole Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. "Proto není možné plně pochopit, kdy a jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a kdo ji Amrimu prodal, nebo předal," uvádí zpráva.

Související

Při teroristickém útoku na vánoční trh v Berlíně zemřelo devět lidí (19.12.2016).

Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka

Teroristickému útoku na adventní trh v centru Berlína v prosinci 2016 nepředcházelo jediné pochybení, ale celá řada selhání německých bezpečnostních úřadů. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil předseda vyšetřovacího výboru berlínské Poslanecké sněmovny Stephan Lenz, který novinářům představil závěrečnou zprávu o pozadí útoku, jehož jednou z 12 obětí byla Češka.

Více souvisejících

teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

před 7 hodinami

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

před 9 hodinami

Donald Trump

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

před 9 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje. Podle nejnovější zprávy pod záštitou OSN čelí každý pátý obyvatel Gazy akutnímu hladovění, přičemž celý region směřuje k plnohodnotnému hladomoru. Tato varování přicházejí téměř tři měsíce po izraelském zablokování přístupu k humanitární pomoci, která je pro přežití více než dvou milionů Palestinců naprosto klíčová.

před 10 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí

Situace v Gaze se dramaticky zhoršuje a humanitární pracovníci varují, že bez okamžité pomoci může dojít ke katastrofě nevídaných rozměrů. Podle Toma Fletchera, britského diplomata a hlavního koordinátora humanitární pomoci OSN, může během příštích 48 hodin zemřít až 14 000 novorozenců, pokud se k nim nedostane potřebná výživa.

před 10 hodinami

"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli

Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy