Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku. Amri tehdy zabil 12 lidí včetně Češky. O dokumentu, který má 1873 stránek, bude ve čtvrtek debatovat plénum Spolkového sněmu.
"Výbor dospěl k přesvědčení, že to bylo způsobeno jak individuálními chybnými úsudky a opomenutími, tak i strukturálními problémy příslušných úřadů," uvádí závěrečná zpráva. Strukturálním problémem byl například nedostatek zdrojů, takže úřady nedokázaly držet krok a sledovat potenciálně nebezpečné radikály, i jejich celková přetíženost kvůli vysokému počtu běženců v zemi. Zpráva také výslovně zmiňuje roztříštěné kompetence jednotlivých prokuratur či nedostatečnou komunikaci a výměnu informaci mezi zemskými a spolkovými úřady.
Vyšetřovací výbor sice přišel na řadu pochybení, neurčil ale nějakou jedinou a hlavní příčinu. "Žádný individuální chybný úsudek a opomenutí nebyl sám o sobě nijak zvlášť závažný. Všechny ale úzce souvisely se zmíněnými strukturálními problémy. To vše pak společně vedlo k tomu, že Amriho nikdo nezastavil a nikdo útoku nezabránil," dodává zpráva.
Ke materiálu přijaly ještě opoziční frakce liberálů (FDP), Zelených a postkomunistické Levice takzvané separátní votum, tedy své odlišné stanovisko. Uvedly, že není jasné, zda Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, neměl o Amrim více informací, než kolik je známo. Shodují se také na tom, že Amri není typickým příkladem samostatně jednajícího útočníka, který se sám radikalizoval a útok skrytě plánoval, protože Tunisana tajné služby sledovaly.
Separátní votum přijala také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. AfD zdůraznila svůj pohled, že důsledná ostraha německých hranic by riziko podobného útoku výrazně snížila.
Útok Amri spáchal 19. prosince 2016, kdy ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších jedenáct lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.
Zpráva se několikrát okrajově zmiňuje o České republice, a to nejen kvůli české oběti, ale také kvůli stopám, které tam vedou. Příkladem je Amriho pistole Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. "Proto není možné plně pochopit, kdy a jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a kdo ji Amrimu prodal, nebo předal," uvádí zpráva.
Související
Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka
Terorista Amri zabil před třemi lety 12 lidí. Kriminalisté ho podcenili
teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák