Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku. Amri tehdy zabil 12 lidí včetně Češky. O dokumentu, který má 1873 stránek, bude ve čtvrtek debatovat plénum Spolkového sněmu.
"Výbor dospěl k přesvědčení, že to bylo způsobeno jak individuálními chybnými úsudky a opomenutími, tak i strukturálními problémy příslušných úřadů," uvádí závěrečná zpráva. Strukturálním problémem byl například nedostatek zdrojů, takže úřady nedokázaly držet krok a sledovat potenciálně nebezpečné radikály, i jejich celková přetíženost kvůli vysokému počtu běženců v zemi. Zpráva také výslovně zmiňuje roztříštěné kompetence jednotlivých prokuratur či nedostatečnou komunikaci a výměnu informaci mezi zemskými a spolkovými úřady.
Vyšetřovací výbor sice přišel na řadu pochybení, neurčil ale nějakou jedinou a hlavní příčinu. "Žádný individuální chybný úsudek a opomenutí nebyl sám o sobě nijak zvlášť závažný. Všechny ale úzce souvisely se zmíněnými strukturálními problémy. To vše pak společně vedlo k tomu, že Amriho nikdo nezastavil a nikdo útoku nezabránil," dodává zpráva.
Ke materiálu přijaly ještě opoziční frakce liberálů (FDP), Zelených a postkomunistické Levice takzvané separátní votum, tedy své odlišné stanovisko. Uvedly, že není jasné, zda Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, neměl o Amrim více informací, než kolik je známo. Shodují se také na tom, že Amri není typickým příkladem samostatně jednajícího útočníka, který se sám radikalizoval a útok skrytě plánoval, protože Tunisana tajné služby sledovaly.
Separátní votum přijala také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. AfD zdůraznila svůj pohled, že důsledná ostraha německých hranic by riziko podobného útoku výrazně snížila.
Útok Amri spáchal 19. prosince 2016, kdy ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších jedenáct lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.
Zpráva se několikrát okrajově zmiňuje o České republice, a to nejen kvůli české oběti, ale také kvůli stopám, které tam vedou. Příkladem je Amriho pistole Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. "Proto není možné plně pochopit, kdy a jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a kdo ji Amrimu prodal, nebo předal," uvádí zpráva.
Související

Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu

Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka
teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016)
Aktuálně se děje
před 35 minutami

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy
před 1 hodinou

Trump se vrací k volebnímu boji s Harrisovou. Kvůli celebritám
Aktualizováno před 1 hodinou

Česko - USA 2:5. Vejmelka zářil, ale prohře nezabránil. Češi končí ve skupině až třetí
před 2 hodinami

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak
před 3 hodinami

REPORTÁŽ: Po červeném koberci až do kanceláře Jiřího Bartošky. Češi mu dali sbohem
před 3 hodinami

Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Francie, Británie či Kanady
Aktualizováno před 3 hodinami

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou
před 4 hodinami

Zemřel Jan Šrámek. Meteorolog z ČT tragicky zahynul v Itálii
před 4 hodinami

Izrael do Gazy vpustí stovku vozů s pomocí. Není to dost, varují humanitární organizace a lékaři
před 5 hodinami

Metro C hlásí potíže už druhý den po sobě. Problémy dělá zabezpečovací zařízení
před 6 hodinami

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
před 6 hodinami

Slovenský ministr zahraničí přebírá kremelskou propagandu. Zpochybňuje Kosovo, relativizuje ruskou agresi a srovnává Ukrajinu s Irákem
před 6 hodinami

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou
před 7 hodinami

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce
před 8 hodinami

OBRAZEM: Pohled do Rudolfina. Lidé se loučí s legendárním Jiřím Bartoškou
před 8 hodinami

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí
před 9 hodinami

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl
před 9 hodinami

Půl milionu lidí na pokraji smrti: Každý pátý obyvatel Pásma Gazy čelí hladomoru, varuje zpráva OSN
před 10 hodinami

V Pásmu Gazy může zemřít hlady do 48 hodin 14 tisíc dětí
před 10 hodinami
"Úroveň lidského utrpení v Gaze je nesnesitelná." Březnový zlom poštval Západ proti Izraeli
Podpora, kterou Izrael od začátku války v Gaze po útocích hnutí Hamás 7. října 2023 získával od svých západních spojenců, se nyní výrazně ztenčuje. Francie, Velká Británie a Kanada vydaly dosud nejsilnější společné prohlášení odsuzující pokračující izraelskou vojenskou ofenzivu, kterou premiér Benjamin Netanjahu označuje za nezbytnou k likvidaci Hamásu, záchraně zbývajících rukojmích a plnému ovládnutí Pásma Gazy.
Zdroj: Libor Novák