Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.
V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku. Amri tehdy zabil 12 lidí včetně Češky. O dokumentu, který má 1873 stránek, bude ve čtvrtek debatovat plénum Spolkového sněmu.
"Výbor dospěl k přesvědčení, že to bylo způsobeno jak individuálními chybnými úsudky a opomenutími, tak i strukturálními problémy příslušných úřadů," uvádí závěrečná zpráva. Strukturálním problémem byl například nedostatek zdrojů, takže úřady nedokázaly držet krok a sledovat potenciálně nebezpečné radikály, i jejich celková přetíženost kvůli vysokému počtu běženců v zemi. Zpráva také výslovně zmiňuje roztříštěné kompetence jednotlivých prokuratur či nedostatečnou komunikaci a výměnu informaci mezi zemskými a spolkovými úřady.
Vyšetřovací výbor sice přišel na řadu pochybení, neurčil ale nějakou jedinou a hlavní příčinu. "Žádný individuální chybný úsudek a opomenutí nebyl sám o sobě nijak zvlášť závažný. Všechny ale úzce souvisely se zmíněnými strukturálními problémy. To vše pak společně vedlo k tomu, že Amriho nikdo nezastavil a nikdo útoku nezabránil," dodává zpráva.
Ke materiálu přijaly ještě opoziční frakce liberálů (FDP), Zelených a postkomunistické Levice takzvané separátní votum, tedy své odlišné stanovisko. Uvedly, že není jasné, zda Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se oficiálně jmenuje německá civilní kontrarozvědka, neměl o Amrim více informací, než kolik je známo. Shodují se také na tom, že Amri není typickým příkladem samostatně jednajícího útočníka, který se sám radikalizoval a útok skrytě plánoval, protože Tunisana tajné služby sledovaly.
Separátní votum přijala také protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. AfD zdůraznila svůj pohled, že důsledná ostraha německých hranic by riziko podobného útoku výrazně snížila.
Útok Amri spáchal 19. prosince 2016, kdy ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších jedenáct lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi 50 osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.
Zpráva se několikrát okrajově zmiňuje o České republice, a to nejen kvůli české oběti, ale také kvůli stopám, které tam vedou. Příkladem je Amriho pistole Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila. Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. "Proto není možné plně pochopit, kdy a jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a kdo ji Amrimu prodal, nebo předal," uvádí zpráva.
Související
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
Teroristickému útoku v Berlíně předcházela série chyb. Zemřela při něm Češka
teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně (19.12.2016)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Počasí bude do víkendu poměrně deštivé. Nejtepleji má být zítra
včera
Britská monarchie čelí nařčením z ochrany Andrewa. Ozvala se Epsteinova oběť
včera
Útočník z Havířova není schopen výslechu. Vyšetřování tragédie se komplikuje
včera
Dva lidé mohou skončit za mřížemi kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě
včera
Řidiče čekají zásadní změny. Mýtný systém je přežitý, vláda chystá modernizaci
včera
Tragédie na okraji Prahy. Do pole spadlo letadlo, dva lidé zemřeli
včera
Výhled počasí až téměř do konce června. Maxima budou stoupat jen pozvolna
včera
Politico: Pojištění ruské stínové flotily je navzdory válce kryto evropskými finančními trhy
včera
Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti
včera
Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy
včera
Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU
včera
Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje
včera
Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády
včera
Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují
včera
Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO
včera
Trump sprostě řval na Netanjahua
včera
Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí
včera
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých
včera
Počasí bude do pátku nestálé. Slunečné dny bude střídat déšť a bouřky
1. června 2026 22:02
Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem
Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.
Zdroj: Libor Novák