Západu se nelíbí, že Turecko jako jediná země NATO nezavedla sankce proti Rusku

To se však moc nelíbí Spojeným státům a dalším západním zemím, které tureckým firmám pohrozily takzvanými druhotnými sankcemi.

Nová situace je patrná například na letecké dopravě. Až na pár výjimek evropské země uzavřely své nebe ruským aerolinkám. To vedlo k výraznému zvýšení letů mezi Tureckem a Ruskem. V současnosti mezi oběma zeměmi létá na 120 spojů denně, z nichž polovina zajišťuje spojení s Istanbulem. "A letadla jsou plná," poznamenává španělský list s tím, že od ledna do konce července do Turecka přicestovalo na 2,2 milionu Rusů, o 40 procent více než ve stejnou dobu před rokem.

Spojení do Turecka využívají nejen mladí lidé, kteří se snaží uprchnout před čím dál dusnější společenskou atmosférou v Rusku, či turisté, kteří se chtějí opalovat v letoviscích. Do Turecka cestuje i mnoho podnikatelů, pro které se tato země stává vstupní bránou na trhy mimo Rusko. Od ledna do června vzniklo v Turecku přes 600 firem s ruským kapitálem, z nichž polovina působí v obchodě. Ukrajina se obává, že tyto firmy mohou posloužit k dovozu zboží do Ruska, které je na sankčních seznamech EU a USA.

Rusové také od března do června koupili v Turecku na 6000 nemovitostí, což je výrazně více než v předchozích období. Akvizice může být pro některé movitější Rusy způsob, jak ochránit své úspory, ale také cesta k získání tureckého pasu. O ten mohou požádat, pokud v Turecku učiní investici ve výši alespoň 400.000 dolarů (zhruba deset milionů korun). Počet ruských občanů, kteří mají v Turecku trvalý pobyt, se od začátku války na Ukrajině zvýšil na polovinu a přesáhl 100.000.

Udržení dobrých ekonomických vztahů s Ruskem je klíčové pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jehož vláda se potýká se závažnými ekonomickými problémy, například osmdesátiprocentní inflací. Vývoz tureckých firem do Ruska dosáhl od května do července dvou miliard eur (50 miliard korun) a byl o 37 procent vyšší než ve stejném období před rokem. Erdogan, kterého za rok čekají prezidentské i parlamentní volby, oznámil, že několik tureckých bank zvažuje připojení k ruskému systému plateb MIR, což by dále ulehčilo transakce s Moskvou.

Turecký přístup se ale příliš nelíbí Spojeným státům i dalším západním spojencům Turecka v NATO. V srpnu náměstek amerického ministera financí Wally Adeyemo zaslal nejvýznamnějšímu sdružení tureckých firem TÜSIAD dopis, v němž varoval, že tureckým společnostem, jež obchodují s ruskými subjekty uvedenými na sankčních seznamech, hrozí vyloučení z amerického finančního systému. "EU a USA toto téma velmi podrobně sledují," upozornila odbornice na Turecko Ilke Toygürová.

Ankara však tvrdí, že vede vyváženou zahraniční politiku. S Ruskem sice obchoduje, podporuje však také Ukrajinu, například skrze vývoz bezpilotních letounů Bayraktar nebo zprostředkováním dohody o přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře.