Válka ruinuje Ukrajinu, nadává Jaceňuk. A Rusko to dobře ví

"Rusko si dobře uvědomuje, že rekonstrukce poničeného Donbasu nebude stát miliony, ale biliony hřiven," prohlásil premiér. Při návštěvě ukrajinského města Čerkasy v úterý Jaceňuk oznámil, že celkové škody způsobené bojovými operacemi na východě Ukrajiny dosahují podle odhadů ukrajinské vlády výše osmi miliard dolarů (asi 160 miliard korun).

O ztrátách v ukrajinském těžebním průmyslu dnes na schůzi vlády promluvil náměstek ministra energetiky Jurij Zjukov. Prohlásil, že jen za červenec ztratily ukrajinské těžební společnosti kvůli bojům na Donbasu 297 milionů hřiven (asi 460 milionů korun).

"Kvůli bojům jsme v červenci nevytěžili 315.000 tun uhlí. Od začátku května ztráty dosahují 420.000 tun," řekl Zjukov.

Úder i české ekonomice

Vedle dopadů oficiálních sankcí EU a Ruska, které mají jen dočasnou podobu, budou veřejné i soukromé zakázky pro české firmy také ovlivněny aktuálně připravovanou politikou náhrady dovozu, která má však dlouhodobý strategický charakter nezávislý přímo na sankcích a jejíž potřeba byla vyvolána především ekonomickými faktory. V případě úspěšné realizace této hospodářské politiky Rusko počítá s tím, že do roku 2020 sníží závislost na dovozech do federace v průměru ze 70 – 90 % na 50 – 60 %.

V praxi se podle zastupitelského úřadu v Moskvě má jednat například o tzv. lokalizaci výrob na území Ruské federace, modifikované formy investičních kontraktů, preferenční režimy v rámci zvláštních ekonomických zón, průmyslových parků apod. Pro české podnikatele na ruském trhu tak vzniká nová situace, které se budou muset přizpůsobit.

„S tím souvisí i celková nálada v ruské společnosti, která začíná v některých případech nedotčených vlastními sankcemi preferovat produkty a služby poskytované domácími dodavateli, nebo dodavateli z teritorií, které se nepřipojily k sankcím, jako je Turecko, Latinská Amerika a Asie," dodává prof. Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní obchodní komory (ICC) ČR. Politika náhrady dovozu se promítá i do sféry ruských státních zakázek. Například se počítá s možností zákazu přístupu strojírenské produkce zahraniční provenience, jejíž analogické typy se vyrábí na ruském trhu, do oblasti státních zakázek s cílem zabezpečení státních a municipálních potřeb.

Dotčeny tak mají být vybrané produkty strojírenské výroby včetně automobilů, textilní, zdravotnické techniky, stavebních a silničních strojů, trolejbusů, nákladních vozů, podvozků, vlečných vozů a některých dalších položek. Ale pozor - výjimky se připouštějí u produkce z Běloruska a Kazachstánu.

Dalším faktorem ruské poptávky po dováženém zboží bude vliv zpomalující ekonomiky. Prognóza MMF (World Economic Outlook) publikovaná v červenci 2014 dále výrazně ochladila výhled růstu HDP Ruska v paritě kupní síly (PPP): Po 3.4% růstu v roce 2012 tempo růstu v roce 2013 kleslo na 1.3%. Přes státní intervence využívající již v roce 2013 státní úspory a státní banky (Vnesekonombank aj oslabené nedávno EU a US sankcemi) se letos očekává faktická stagnace ruské ekonomiky (přesněji zanedbatelný růst o 0.2%) s možným zlepšením na pouhé 1% roční tempo růstu v příštím roce 2015.

Pomalý růst oslabuje podíl Ruska na světovém HDP v PPP, který v roce 2011 činil pouhá 3.4%, což Rusko řadí v rámci skupiny BRICS daleko za Čínu (15.9%), Indii (6.7%) a těsně před Brazílii (3%). Stejná distance ho dělí od USA (16.5%), Eurozóny (12.2%), Japonska 4.6% na světovém HDP v PPP, ještě výraznější rozdíl se projevuje v aktuálním dolarovém vyjádření.