Před pěti lety skončil "Euromajdan", krvavé protesty si vyžádaly desítky mrtvých

Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporovaly.

Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název - Euromajdan.

Odpor proti vládě Janukovyče byl zpočátku roztříštěný. Prozápadní opozici vedli několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník a ekonom Arsenij Jaceňuk (v letech 2014 až 2016 ukrajinský premiér) a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou. Iniciativu v kyjevských ulicích postupně převzaly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc v čele s Dmytrem Jarošem, jejichž členové stáli za násilnými akcemi.

Už koncem ledna 2014 si protesty vyžádaly první oběti na lidských životech, násilí pak eskalovalo mezi 18. a 20. únorem. Nejkrvavější byl 20. únor, kdy při střetech zahynulo přes pět desítek lidí.

Poté se situace částečně uklidnila a 21. února 2014 prezident Janukovyč a opoziční předáci Jaceňuk, Kličko a Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení politické krize. Následující den ale poslanci sesadili Janukovyče, který poté uprchl ze země, a na 25. května vyhlásili prezidentské volby, které vyhrál podnikatel Petro Porošenko.

Krvavé střety s policií věrné proruskému prezidentovi si mezi demonstranty vyžádaly více než stovku obětí na životech, zemřely i téměř dvě desítky mužů v uniformách. Více než 50 lidí usmrtily podle pozdějšího vyšetřování kulky vypálené policejními odstřelovači.

Necelý měsíc po uzavření dohody, jež vedla k Janukovyčově pádu, Ukrajina přišla o Krym, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo a který anektovalo Rusko, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna 2014 vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.