Před pěti lety skončil "Euromajdan", krvavé protesty si vyžádaly desítky mrtvých

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno, dokud nebude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.

Vzápětí vyšli prozápadně orientovaní Ukrajinci do ulic. Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporovaly.

Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (což znamená náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název - Euromajdan.

Odpor proti vládě Janukovyče byl zpočátku roztříštěný. Prozápadní opozici vedli několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník a ekonom Arsenij Jaceňuk (v letech 2014 až 2016 ukrajinský premiér) a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda, která je označována za nacionalistickou, svými oponenty až za krajně pravicovou. Iniciativu v kyjevských ulicích postupně převzaly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc v čele s Dmytrem Jarošem, jejichž členové stáli za násilnými akcemi.

Už koncem ledna 2014 si protesty vyžádaly první oběti na lidských životech, násilí pak eskalovalo mezi 18. a 20. únorem. Nejkrvavější byl 20. únor, kdy při střetech zahynulo přes pět desítek lidí.

Poté se situace částečně uklidnila a 21. února 2014 prezident Janukovyč a opoziční předáci Jaceňuk, Kličko a Ťahnybok podepsali dohodu o ukončení politické krize. Následující den ale poslanci sesadili Janukovyče, který poté uprchl ze země, a na 25. května vyhlásili prezidentské volby, které vyhrál podnikatel Petro Porošenko.

Krvavé střety s policií věrné proruskému prezidentovi si mezi demonstranty vyžádaly více než stovku obětí na životech, zemřely i téměř dvě desítky mužů v uniformách. Více než 50 lidí usmrtily podle pozdějšího vyšetřování kulky vypálené policejními odstřelovači.

Necelý měsíc po uzavření dohody, jež vedla k Janukovyčově pádu, Ukrajina přišla o Krym, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo a který anektovalo Rusko, údajně kvůli obavám o osud Rusů žijících na tomto poloostrově. Na počátku dubna 2014 vypukly na východě Ukrajiny boje mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou, které trvají dodnes.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Viktor Janukovyč Ukrajina Arsenij Jaceňuk

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 26 minutami

před 38 minutami

před 58 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie

Zítra uplyne týden od chvíle, kdy princezna Kate po mnoha spekulacích odhalila, že lékaři u ní diagnostikovali rakovinu. Pro spoustu lidí z jejího okolí to byl šok, zní z Velké Británie. Kdo všechno věděl o nemoci s předstihem? 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy