Před sto lety prožili vojáci na frontě první a zároveň i poslední Vánoce v příměří

Sté výročí tohoto okamžiku je nyní oslavováno jako společný triumf lidskosti nad řezničinou, která zachvátila celou Evropu. Je to den, kdy se vojska bojující ve Flandrech potkaly po čtyřech měsících vzájemného zabíjení.

Nepřátelé na život a na smrt společně zpívali koledy, vyměňovali si dárky nebo například hráli fotbal, jak informoval server rte.ie.

Méně známe už je ale to, že někteří britští vojáci byli za hodinové přátelství s nepřítelem potrestáni.

Ti, kteří se dožili i dalších Vánoc na frontě, už pak marně doufali v opakování příměří. O jedno se pokusil důstojník Hulse ze skotské gardy, jenže mu to nevyšlo a za svůj čin byl postaven před vojenský soud.

Kapitánovi Iainu Colquhounovi se něco podobného, i když v menší míře podařilo uskutečnit v roce 1915. S německým důstojníkem si vyměnili doutníky a domluvili se na pohřbení svých padlých přátel.

„Generálmajor Cavan zuřil, když se o tom dozvěděl," zapsal si Colquhoun do deníku.

„Naši muži a Němci si povídali a vyměnili si doutníky a cigarety. Když nastal čas, zatroubil jsem na píšťalku a obě strany se vrátily zpátky do zákopů," řekl Colquhoun. „Po zbytek dne nikdo nevystřelil, k večeru si Němci zapálili světýlka, byl to nejhezčí pohled, který sem ve válce zažil," dodal.

Následně byl obviněn ze schvalování příměří s nepřítelem, byl shledán vinným, avšak byl jen pokárán. Případu si všiml britský premiér Herbert Asquith, který se za Colquhouna přimluvil, pochopil totiž ducha Vánoc.