Nejezděte sem, nechceme vás: Část Evropy chystá radikální krok

Kodaň/Helsinky - Problémy s přílivem migrantů nemají pouze země jako Německo, Velká Británie či Maďarsko. I sever Evropy se potýká s běženci a začíná pociťovat finanční dopady uprchlické krize. Dánsko i Finsko proto zvažují radikální kroky.

Dánská středopravicová vláda se rozhodla snížit příspěvky na nově příchozí migranty a radikálně tak zredukuje sociální dávky žadatelům o azyl, některým až o polovinu. Doposud obdržel bezdětný jednotlivý žadatel o azyl od státu zhruba 11 000 dánských korun (39 000 korun českých) měsíčně. Tomu se vláda rozhodla učinit přítrž a nově navrhla snížit částku na necelých 6000 dánských korun (21 000 Kč). 

Změna by se měla týkat také manželských párů. Ty nyní obdržely od státu 28 832 dánských korun (více než 100 000 korun českých) měsíčně, nově budou moci rodiny s dětmi získat pouze 16 638 dánských korun (60 000 Kč). Podle řady advokátů specializujících se na azylovou politiku, které citovala dánská média, se jedná o velmi radikální řez, jaký nemá v historii země obdoby.

Návrh ministra pro integraci Ingera Stojberga, o kterém jednala vláda na začátku července a který požadoval jeho platnost od začátku září, také počítá s tím, že úspěšný žadatel o azyl, který se naučí místní jazyk, by mohl dostat příspěvek ve výši 1500 dánských korun měsíčně (zhruba 5500 Kč).

Nejezděte do Dánska, nechceme vás

Snížení sociálních dávek pro azylanty není jediný způsob, kterým chce Stojberg bojovat proti přílivu migrantů. Plánuje také unikátní kampaň, která by dala potenciálním žadatelům o azyl dopředu najevo, že o ně země nestojí. Ta by měla vstoupit do oběhu spolu s novou azylovou politikou státu a zahrnovala by například reklamy v zahraničních denících a na internetu, na kterých by Dánsko odrazovalo uprchlíky od vstupu do země. 

Podle ministra by měly reklamy obsahovat "faktické informace" o tom, jak těžký život uprchlíci v Dánsku mají, a jak těžší bude poté, co vláda přijme nová azylová opatření. "Tento druh informací se šíří velmi rychle," věří ministr a pro místní DR TV dodal, že "kampaň by se mohla potenciálně spustit v zemích, jako je Turecko a okolí, kde hojně úřadují pašeráci uprchlíků."

Upozornil také, že situace v zemi začíná být špatná. Už v roce 2014 do země přijelo 14 815 uprchlíků, což je v porovnání se 7557 uprchlíky v roce 2013 dvojnásobek.

Je vás moc, dostanete méně, zní z Finska

Podobně jako Dánsko i Finsko je nuceno aktuální vlně uprchlíků přizpůsobit své možnosti. Finský imigrační úřad měsíční příspěvky na azylanty snižuje postupně a rodiny dnes dostávají zhruba o 10 procent méně peněz, než v roce 2009. 

Před pěti lety obdržela od státu typická pětičlenná rodina žadatelů o azyl měsíční hotovost ve výši 1300 eur (35 000 korun). Tato částka byla určena především na potraviny a další základní životní potřeby. Imigrační úředníci ale byli nuceni tyto dávky snižovat a v letošním roce, i přes zvýšení životních nákladů, dostane stejná rodina o deset procent méně, tedy něco málo přes 1100 eur měsíčně (30 000 korun).

"Částka by měla pokrýt nezbytné rodinné výdaje, tedy jídlo, oblečení a základní hygienické potřeby," řekl finským médiím Jorma Kuuluvainen, vedoucí přijímací jednotky finského imigračního úřadu.

Dodal, že žadatelé o azyl sice získají i placenou zdravotní péče, ta je ale omezena pouze na nezbytné minimum. "Pokud mluvíme například o péči o chrup, tak ta musí zahrnovat léčbu těžkých bolestí zubů, nic víc. Staráme se o bolesti a akutní problémy," vysvětlil Kuuluvainen.

Hrozí krize, peníze nebudou stačit

V porovnání s Finskem jsou na tom migranti ve Švédsku o něco hůře. Zde dostane pětičlenná rodina výrazně menší měsíční podporu, kolem 760 eur měsíčně (20 500 korun). V porovnání s Finskem ale Švédsko přijme zhruba desetkrát více uprchlíků. Naopak Norsko vyplácí měsíční příspěvky živobytí ve výši 1400 eur (38 000 korun). .

Finské orgány se i nadále snaží držet krok s nárůstem nově příchozích běženců, podle imigračních úředníků ale bude země potřebovat dalších 19 milionů eur na financování přijímacích středisek a služeb pro uprchlíky.

Kuuluvainen se ale domnívá, že ani tento dodatečný přísun peněz, o které si chce Finsko zažádat, nebude stačit, pokud bude pokračovat současné tempo, s jakým do země uprchlíci přijíždí. "Pokud bude přísun migrantů pokračovat v tomto tempu a s touto úrovní růstu, pak je velmi pravděpodobné, že to prostě nebude stačit," podotkl.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Finsko dánsko

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 1 hodinou

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 3 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 5 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

včera

Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal novou předpověď počasí na nadcházející týden, která slibuje velmi proměnlivý ráz. První polovina týdne přinese znatelné ochlazení a dešťové srážky, zatímco během víkendu se teploty začnou opět pomalu vracet k letním hodnotám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy