Nejezděte sem, nechceme vás: Část Evropy chystá radikální krok

Kodaň/Helsinky - Problémy s přílivem migrantů nemají pouze země jako Německo, Velká Británie či Maďarsko. I sever Evropy se potýká s běženci a začíná pociťovat finanční dopady uprchlické krize. Dánsko i Finsko proto zvažují radikální kroky.

Dánská středopravicová vláda se rozhodla snížit příspěvky na nově příchozí migranty a radikálně tak zredukuje sociální dávky žadatelům o azyl, některým až o polovinu. Doposud obdržel bezdětný jednotlivý žadatel o azyl od státu zhruba 11 000 dánských korun (39 000 korun českých) měsíčně. Tomu se vláda rozhodla učinit přítrž a nově navrhla snížit částku na necelých 6000 dánských korun (21 000 Kč). 

Změna by se měla týkat také manželských párů. Ty nyní obdržely od státu 28 832 dánských korun (více než 100 000 korun českých) měsíčně, nově budou moci rodiny s dětmi získat pouze 16 638 dánských korun (60 000 Kč). Podle řady advokátů specializujících se na azylovou politiku, které citovala dánská média, se jedná o velmi radikální řez, jaký nemá v historii země obdoby.

Návrh ministra pro integraci Ingera Stojberga, o kterém jednala vláda na začátku července a který požadoval jeho platnost od začátku září, také počítá s tím, že úspěšný žadatel o azyl, který se naučí místní jazyk, by mohl dostat příspěvek ve výši 1500 dánských korun měsíčně (zhruba 5500 Kč).

Nejezděte do Dánska, nechceme vás

Snížení sociálních dávek pro azylanty není jediný způsob, kterým chce Stojberg bojovat proti přílivu migrantů. Plánuje také unikátní kampaň, která by dala potenciálním žadatelům o azyl dopředu najevo, že o ně země nestojí. Ta by měla vstoupit do oběhu spolu s novou azylovou politikou státu a zahrnovala by například reklamy v zahraničních denících a na internetu, na kterých by Dánsko odrazovalo uprchlíky od vstupu do země. 

Podle ministra by měly reklamy obsahovat "faktické informace" o tom, jak těžký život uprchlíci v Dánsku mají, a jak těžší bude poté, co vláda přijme nová azylová opatření. "Tento druh informací se šíří velmi rychle," věří ministr a pro místní DR TV dodal, že "kampaň by se mohla potenciálně spustit v zemích, jako je Turecko a okolí, kde hojně úřadují pašeráci uprchlíků."

Upozornil také, že situace v zemi začíná být špatná. Už v roce 2014 do země přijelo 14 815 uprchlíků, což je v porovnání se 7557 uprchlíky v roce 2013 dvojnásobek.

Je vás moc, dostanete méně, zní z Finska

Podobně jako Dánsko i Finsko je nuceno aktuální vlně uprchlíků přizpůsobit své možnosti. Finský imigrační úřad měsíční příspěvky na azylanty snižuje postupně a rodiny dnes dostávají zhruba o 10 procent méně peněz, než v roce 2009. 

Před pěti lety obdržela od státu typická pětičlenná rodina žadatelů o azyl měsíční hotovost ve výši 1300 eur (35 000 korun). Tato částka byla určena především na potraviny a další základní životní potřeby. Imigrační úředníci ale byli nuceni tyto dávky snižovat a v letošním roce, i přes zvýšení životních nákladů, dostane stejná rodina o deset procent méně, tedy něco málo přes 1100 eur měsíčně (30 000 korun).

"Částka by měla pokrýt nezbytné rodinné výdaje, tedy jídlo, oblečení a základní hygienické potřeby," řekl finským médiím Jorma Kuuluvainen, vedoucí přijímací jednotky finského imigračního úřadu.

Dodal, že žadatelé o azyl sice získají i placenou zdravotní péče, ta je ale omezena pouze na nezbytné minimum. "Pokud mluvíme například o péči o chrup, tak ta musí zahrnovat léčbu těžkých bolestí zubů, nic víc. Staráme se o bolesti a akutní problémy," vysvětlil Kuuluvainen.

Hrozí krize, peníze nebudou stačit

V porovnání s Finskem jsou na tom migranti ve Švédsku o něco hůře. Zde dostane pětičlenná rodina výrazně menší měsíční podporu, kolem 760 eur měsíčně (20 500 korun). V porovnání s Finskem ale Švédsko přijme zhruba desetkrát více uprchlíků. Naopak Norsko vyplácí měsíční příspěvky živobytí ve výši 1400 eur (38 000 korun). .

Finské orgány se i nadále snaží držet krok s nárůstem nově příchozích běženců, podle imigračních úředníků ale bude země potřebovat dalších 19 milionů eur na financování přijímacích středisek a služeb pro uprchlíky.

Kuuluvainen se ale domnívá, že ani tento dodatečný přísun peněz, o které si chce Finsko zažádat, nebude stačit, pokud bude pokračovat současné tempo, s jakým do země uprchlíci přijíždí. "Pokud bude přísun migrantů pokračovat v tomto tempu a s touto úrovní růstu, pak je velmi pravděpodobné, že to prostě nebude stačit," podotkl.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Finsko dánsko

Aktuálně se děje

včera

včera

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

včera

včera

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

včera

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

včera

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

včera

včera

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

včera

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

včera

27. července 2026 22:03

27. července 2026 21:17

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

27. července 2026 20:45

Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce

Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy