V Albánii se začíná mluvit o znásilňování žen oponentů komunistů

Zvěsti o těchto praktikách komunistických úřadů v zemi od devadesátých let kolovaly, ale skutečná veřejná diskuse o nich začala až teprve nedávno, kdy o nich otevřeně promluvila albánská zpěvačka Alida Hiskuová, které nyní žije v Německu. V rozhovoru, který poskytla, potvrdila, že v době, kdy byla ve vazbě, ji znásilnil jeden z prokurátorů. Podobný osud jako Hiskuovou podle něj potkal desítky dalších žen, ale je pro ně velmi obtížné otevřeně o tom mluvit.

Podle exšéfa albánského Ústavu pro pronásledované osoby Simona Mirakaje, který sám býval politickým vězněm, bylo takovéto znásilňování za komunismu velmi rozšířené, zvláště pokud šlo o rodiny "nepřátel strany". "Agenti staré tajné policie, Sigurimi, brali nejhezčí manželky vězňů. Nikdo o tom nesměl říct ani slovo, jinak by ho zabili," řekl.

O tomto znásilňování BIRN vyprávěl i vědec a spisovatel Agim Musta, který strávil v komunistických žalářích 11 let. Neočekává ale, že postižené o tom budou otevřeně mluvit. "Žijeme v konzervativní zemi, v níž je velmi těžké hovořit o znásilnění, když si uvědomíte, že tyto ženy jsou teď staršího věku," vysvětlil.

Nejhorší to podle Musty bylo v letech 1945 až 1950. Později se prý pracovníci Sigurimi a další lidé, kteří tyto zločiny páchali, už báli, že by jim to nemuselo projít, a proto si dávali větší pozor.

Podle ředitele Ústavu pro zločiny komunismu Agrona Tufy nyní nadešel čas, aby stát povzbudil oběti, aby promluvily, a potrestal násilníky.

Za komunismu bylo v Albánii popraveno 450 žen a tisíce dalších byly vězněny a využívány k nuceným pracím.