Jaceňuk podal demisi, novým premiérem bude Hrojsman

Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhl poslancům kyjevského parlamentu schválit Volodymyra Hrojsmana premiérem. Zastupitelé tak učinili a zároveň vyhověli žádosti dřívějšího kabinetu a odvolali rezoluci, která negativně hodnotila jeho činnost.

Dosavadní předseda vlády Arsenij Jaceňuk ohlásil demisi a poděkoval zastupitelům za podporu. V čele rezortu zahraničí a obrany mají zůstat dosavadní ministři Pavlo Klimklin a Stepan Poltorak.

Porošenko označil osmatřicetiletého Hrosjmana, dosavadního šéfa parlamentu, za "politika nového typu". Podle prezidenta bude mít Ukrajina "politicky odpovědnou vládu". Tuto politickou odpovědnost ponesou dvě politické strany a skupina nezařazených poslanců, uvedl Porošenko.

Dosavadní vládní koalice se v únoru rozpadla, když podporu kabinetu vypověděly strany Vlast a Svépomoc. Novou vládní většinu tak nyní tvoří jen zastupitelé dvou největších stran - Bloku Petra Porošenka (BPP) a Jaceňukovy Lidové fronty (LF). Většinu doplňuje skupina nezařazených poslanců, které opozice označuje za kariéristy a přeběhlíky.

Dosavadní vládní koalice se v únoru rozpadla, když podporu kabinetu vypověděly strany Vlast a Svépomoc. Novou vládní většinu tak nyní tvoří jen zastupitelé dvou největších stran - Bloku Petra Porošenka (BPP) a Jaceňukovy Lidové fronty (LF). Většinu doplňuje skupina nezařazených poslanců, které opozice označuje za kariéristy a přeběhlíky.

Podle informací ukrajinského tisku tvoří ve sněmovně, která má 450 členů, novou koalici 227 poslanců. Jaceňukova vláda měla po volbách z října 2014 zkraje podporu kolem 300 zastupitelů. Kromě stran Vlast a Svépomoc ji původně podporovala i populistická Radikální strana, která přešla k opozici loni v září. Později vládní většinu opustili i poslanci stran Vlast a Svépomoc.

Strana Vlast expremiérky Julije Tymošenková na zasedání oznámila, že bude v opozici vůči nové Hrojsmanově vládě jako součást "evropské demokratické opozice". Od nové vlády se rovněž distancoval šéf radikálů Oleh Ljaško, který obvinil Porošenka, že se nominací Hrojsmana snaží uzurpovat moc.

Hlavní opoziční silou na Ukrajině zůstává Opoziční blok, jehož páteř tvoří příslušníci bývalé vládní proruské Strany regionů.

Demisi Jaceňuka, jmenování Hrojsmana a zrušení únorové rezoluce hodnotící negativně vládu schválili poslanci jedním usnesením, což byl podle tvrzení opozice neústavní krok. Pro usnesení nakonec hlasovalo podle agentury Unian 257 poslanců, proti se jich postavilo 50.

Hrojsman v projevu konstatoval, že jeho vláda nebude v zemi tolerovat korupci a posílí vztahy s Evropou. "Vnímám hrozby, jimž čelíme. Varuji hlavně před třemi z nich: korupcí, neefektivní správou a populismem. Nejsou to menší ohrožení, než jsou nepřátelské operace na východě země," řekl Hrojsman. Svůj emotivní projev zakončil sebevědomým zvoláním "Ukážu vám, jak se má řídit země!"

Související

Arsenij Jaceňuk, ukrajinský expremiér

Před pěti lety skončil "Euromajdan", krvavé protesty si vyžádaly desítky mrtvých

Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem. Svůj krok vysvětlila tím, že jednání s Bruselem bude pozastaveno, dokud nebude jasné, jakou kompenzaci obdrží Kyjev od EU za ztráty způsobené oslabením ekonomické spolupráce s Moskvou.
Dmitrij Medveděv

Rusko drtí Ukrajinu novými sankcemi. Na černé listině jsou stovky politiků, i syn Porošenka

Rusko zavedlo sankce proti 322 ukrajinským představitelům - politikům i podnikatelům - a 68 ukrajinským firmám, kterým zmrazí aktiva v Rusku a zakáže vývoz kapitálu. Příslušné nařízení dnes podepsal předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. Moskva tvrdí, že jde o odpověď na opatření, která Kyjev podniká proti Rusku. Šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin označil sankce za úvodní díl seriálu, kterým se Moskva pokusí ovlivnit volby na Ukrajině v příštím roce.

Více souvisejících

Arsenij Jaceňuk ,  Petr Porošenko ,  Volodymyr Hrojsman

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 4 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 6 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 7 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 8 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy