Masakr Židů v Babím Jaru dodnes šokuje brutalitou. Lidé ve vteřině zešedivěli, říká pamětnice

Celkem jednotky Einsatzgruppe s pomocí místních milicí vyvraždili asi 1,2 milionu Židů a statisíce dalších sovětských občanů. Mementem této kapitoly holokaustu se stal masakr v rokli Babí Jar na okraji Kyjeva, kde před 70 lety během pouhých dvou dnů 29. a 30. září 1941 nacisté zastřeli 33.771 kyjevských Židů.

V Kyjevě žilo kolem 150.000 Židů, část se zachránila evakuací na východ nebo vstupem do Rudé armády, nepatrný zlomek Židů ukryli ukrajinští sousedé. Deset dní po příchodu nacistů se po celém městě objevila vyhláška v ruštině, ukrajinštině a němčině: "Všichni Židé města Kyjeva a jeho okolí jsou povinni dostavit se v pondělí dne 29. září 1941 do osmé hodiny ráno na roh ulic Melnykova - Dokterivská (u hřbitova). Vezmou si s sebou své dokumenty, peníze a cennosti, dále teplé oblečení a spodní prádlo. Kdo z Židů neuposlechne tohoto rozkazu a bude přistižen na jiném místě, bude zastřelen. Kdo z občanů vnikne do prázdných židovských bytů s úmyslem krást, bude zastřelen," psalo se v oficiální vyhlášce. Někteří tak uvěřili pověstem, že je to pouze výzva k deportaci, a nezarazilo je prý ani urážlivé oslovení "Židy" (židáci) místo neutrálního "Jevreji".

Místem hrůzné události se stala 150 metrů dlouhá, 30 metrů široká a asi 15 metrů hluboká "Babí rokle", která se nacházela nedaleko pravoslavného a židovského hřbitova. Akce se účastnily kromě jednotek Einsatzgruppen oddíly policejního praporu a ukrajinská milice. Lidé, kteří přišli na udané místo, byli vyzváni, aby se svlékli a odevzdali cennosti. Potom byli za neustálého bití nahnáni na okraj rokle, kde byli postříleni. Jejich bezvládná těla padala rovnou do rokle. Další byli donuceni, aby si lehli na mrtvá těla, a nacisté je stříleli do zátylku jednoho po druhém.

"Lidé zešedivěli během pár vteřin, matky přicházely o rozum, když jim nacisté vytrhávali nemluvňata z náruče a házeli je za násep z písku. Nahé lidi seřadili v zástupech po dvou či třech a odváděli je za hráz z písku. Lidé se odtud nevraceli," popsala tehdejší hrůzy kyjevská herečka Dina Proničevová, jedna z mála očitých svědků masakru, které se podařilo přežít.

Malá část vrahů se údajně potýkala s psychickými problémy především kvůli zabíjení žen, starých lidí a dětí. Část velení ale spíše kritizovala zbytečnou ztrátu munice při takovém druhu poprav a tyto úvahy nakonec vedly ke vzniku plynových komor.

Hlavní organizátoři masakru, nacističtí velitelé Kurt Eberhard, Friedrich Jeckeln, Otto Rasch a Paul Blobel skončili po válce před soudem. Eberhard spáchal v roce 1947 ještě před vynesením rozsudku sebevraždu, Jeckeln byl v roce 1946 popraven, Rasch zemřel ve vězení v roce 1948 a Blobel byl popraven v roce 1951.

Další masakry na území tehdejího Sovětského svazu:

Vinnycja - V tomto ukrajinském městě jednotky Einsatzgruppen společně s ukrajinskými přisluhovači povraždily 28.000 převážně místních Židů. Dva roky nato vyšlo najevo, že v témže městě provedly masovou popravu Ukrajinců v letech 1937 a 1938 též sovětské jednotky tajné policie.

Rumbula - V lese Rumbula nedaleko lotyšské metropole Riga nacisté vyvraždili ve dnech 30. listopadu a 8. prosince 25.000 Židů. Asi 24.000 obětí byli Židé z rižského ghetta, zbytek tvořili němečtí Židé.

Oděsa - Černomořské přístavní město Oděsa se stalo svědkem hromadné vraždy Židů po atentátu na rumunské vojenské velitelství (Rumuni město obsadili společně s Němci v říjnu 1941). Koncem října bylo 19.000 Židů nahnáno na náměstí, kde je rumunští vojáci postříleli a následně těla spálili. Dalších 20.000 Židů bylo deportováno do vesnice Dalnik, kde byli zavražděni.