Jednání prezidentů Srbska a Bosny nebylo snadné. Kamenem úrazu jsou hranice

"Jednání nebylo snadné," prohlásil Vučić na společné tiskové konferenci. Zatímco první téma, stavba dálnice, je zřejmě prosta závažných problémů, téma hranic je složitější. Bělehrad by chtěl, aby vodní elektrárny Zvornik a Bajina Bašta na hraniční řece Drině byly celé na srbském území. Bosenské předsednictvo ale přišlo s jiným návrhem ohledně statusu těchto zařízení. Vučić tento návrh neupřesnil, řekl jen, že se o něm bude dál jednat.

Srbsko rovněž navrhuje určité výměny území, a to na principu "metr za metr", s čímž účastníci bosensko-srbského summitu "v zásadě" souhlasili. Nicméně, jak poznamenal nynější předseda bosenského předsednictva, chorvatský zástupce Dragan Čović, Sarajevo bude potřebovat "ještě trochu prostoru, abychom se doma pokusili dosáhnout shody".

Nejcitlivějším bodem setkání bylo stanovisko předsednictva BaH ke Kosovu. Nedávno se totiž ve vztazích obou zemí zvedlo napětí poté, co bosňácký (muslimský) zástupce v kolektivní hlavě státu Bakir Izetbegović prohlásil, že Bosna měla už dřív Kosovo přiznat. Izetbegović po bouřlivé reakci Srbska sice prohlásil, že byl chybně interpretován, dnes však toto své stanovisko, pro Bělehrad kontroverzní, v zásadě potvrdil.

Vučić podle televize B92 na otázku, jak se dnes jednalo o Kosovu po konfliktním prohlášení Izetbegoviče, odpověděl: "Jsme civilizovaní lidé a mluvíme spolu civilizovaně." Informoval přitom, že je domluveno, že dokud stanovisko ohledně uznání Kosova nezmění Srbsko, nezmění ho ani Bosna.