Tajemství pravoslavných Vánoc: Proč se slaví v Rusku jindy než u nás?

Kdy se pravoslavné Vánoce slaví a proč?

Pravoslavné Vánoce (chcete-li "Boží hod") připadají na 7. leden. Letos budou tedy shodou okolností v neděli. Slavit se však začíná už 6. ledna, kdy je podle pravoslavného kalendáře Štědrý večer.

Celá tato na první pohled nepřehledná věc vznikla kvůli existenci dvou kalendářů. Západní svět totiž přešel roku 1582 na tzv. gregoriánský kalendář, jenž byl zaveden papežem Řehořem XIII. Tehdy se v říjnu vynechalo 10 dní. Po 4. říjnu následoval ihned 15.

Dnes činí odchylka mezi gregoriánským a juliánským kalendářem 13 dní. A právě juliánský kalendář (pojmenovaný podle římského vládce Caesara) je používán ve většině zemí "východního křesťanského světa", pokud jde o církevní události. Například svátek svatého Mikuláše se slaví 19. prosince.

Jedinou vyjímkou, která neslaví Vánoce 7. ledna, je Arménie. Právě státy jako Arménie nebo Libanon nebyly nikdy zasaženy římským impériem, proto nikdy nebyli ovlivněni ani juliánským, ani gregoriánským kalendářem.

Kde se pravoslavné Vánoce slaví?

Kromě Arménie slaví Vánoce v lednu téměř celý východní křesťanský svět. V dnešní době se uvádí, že téměř 85% Rusů, kteří tvoří více než třetinu všech pravoslavných křesťanů, slaví Štědrý den v lednu.

Dalšími zeměmi, kde jsou Vánoce na pořadu dne až po Novém roce, jsou Ukrajina, Bulharsko, Srbsko, Bělorusko, Černá Hora, Izrael, Kazachstán a Makedonie, ale také možná trochu překvapivě Egypt nebo Eritrea.

Existují však i státy s pravoslavnou církví, které se rozhodly slavit Vánoce s námi - 24., resp. 25. prosince. Jimi jsou Řecko, Kypr a Rumunsko.