Největší nebezpečí pro Merkelovou? Přichází z nečekaného směru

Mladý politik překvapil v rakouských volbách v říjnu, ve kterých jeho strana, rakouští lidovci, jednoznačně vyhráli a porazili krajně pravicové Svobodné, ekvivalent Afd v Rakousku. Kurz tohoto výsledku dosáhl ve svých 31. letech, jen několik měsíců po tom, co v létě převzal vedení strany.

Příčina jeho úspěchu? Tvrdý postoj vůči migrantům, se kterým souhlasila většina rakouské veřejnosti. Nad Svobodnými, s kterými zápasil tedy o stejnou voličskou základnu, zvítězil díky jednoduchému, ale zato účinnému triku. Namísto pouhé plamenné rétoriky nabídl jasnou politickou vizi. Dlouhodobě, ještě jako ministr zahraničí, se stavěl za zavření balkánské trasy.

Stal se tím hrdinou nejenom v očích rakouské veřejnosti, ale zároveň si získal respekt v očích Němců díky tomu, že dokázal své postoje a návrhy obhajovat klidným a rozumným tónem vzdáleným obvyklé hysterii, až demagogii, kterým se vyznačují krajně pravicové protiuprchlické strany a který je činí odpudivými v očích té části veřejnosti, která si oškliví tento typ argumentace, ale která zároveň s nimi sdílí obavy z nekontrolovatelné migrace.

Nový kurz? 

Tímto se Kurz zároveň stal ideálním vzorem hodným následování pro tu část Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU), která nesouhlasí s migrační politikou kancléřsky a která obecně má pocit, že se za jejího předsednictví CDU obrátila od svých konzervativních hodnot směrem doleva. Kurz těmto „radikálnějším“ členům CDU imponuje i svým mládím. Mnozí z nich jsou podobného věku s ní o podobném úspěchu, jakého dosáhl Kurz.

Ačkoliv bylo třetí místo AfD chápáno jako obrovská facka do tváře Merkelové, skutečností je, že AfD nezaujímá ani zdaleka tak silnou pozici jako podobně zaměření Svobodní na rakouské scéně, kteří nicméně přes všechno své úsilí nestačili na „tradiční“ rakouské lidovce, stranu známou z velkých a pragmatických koalic, které jsou typické i pro německou politiku. AfD pro Merkelovou takovou hrozbu, jak se tvrdí. Kurz ano, protože právě on je tou pravou „alternativou“ německé kancléřce, podotýká německý deník Die Welt.

Objevují se náznaky toho, že se lídři opozice vůči Merkelové uvnitř CDU se pokouší navázat užší vztahy s mladým kancléřem, mimo jiné i proto, že si chtějí vypůjčit jeho charisma a očistit svoji pověst od hanlivého podezření, že CDU je strana „vítačů“. Mladý politik CDU, náměstek ministra financí Jens Spahn, který se vymezuje nejen vůči migrační politice kancléřky, už takové vazby začal budovat – např. tím, že osobně zajel do Vídně a pogratuloval Kurzovi k výsledku voleb.

Kurz reprezentuje jiný názorový proud než Merkelová nejen v otázce migrace, ale i EU obecně. Má mnohem blíží k Visegrádským zemím v jejich požadavku větší suverenity národních zemí a stojí proti myšlence dvourychlostní Evropy. Jeho hlas nelze podceňovat, zvláště vzhledem ke studenosti, že v druhé polovině tohoto roku bude Rakousko předsedat Radě EU.

Nicméně, Kurz v žádném případě není jednoznačně proti EU a nezaujímá kritická stanoviska Maďarska a Polska. Ačkoliv zaujímá jiné pozice než jeho německá kolegyně, nemá vzhledem k propojenosti obou zemí chuť proti ní vystupovat. Ví, že i oslabená Merkelová je stále silná politická váha a že jejím provokováním by málo získal. Otázkou je, zda-li Merkelová vycítí hrozbu v ambiciózním politikovi a jaký k němu zaujme postoj. Zatím se oba dva schovávají za diplomatickými maskami.