Srbsko znovu zavádí do škol brannou výchovu, zrušena byla před 27 lety

Po 27 letech od svého zrušení se v úterý na jednom z bělehradských gymnázií uskutečnilo školení branné výchovy. V budoucnu se žáci mají dozvědět více o srbské armádě, úloze občanů při obraně vlasti či v době živelních pohrom, nebo také o právech a povinnostech v době stanného práva. Na rozdíl od dob jugoslávského socialismu mají mít branná školení výlučně informativní charakter.

"Zpracováváme asi deset témat, která by měli mladí lidé znát na prahu dospělosti lépe než je tomu dosud. Všechno je to látka, která byla ve vzdělávacím systému svého času neospravedlnitelně zanedbávána. Nyní se vrací mezi žáky," řekl armádní školitel, plukovník Dragan Stojčić.

Branná výchova byla v Srbsku povinná v dobách bývalé Jugoslávie až do roku 1992. V roce 2011 zrušila srbská vláda i povinnou vojenskou službu. V roce 2007 pak země vyhlásila vojenskou neutralitu.

Podle agentury Reuters v letošním rozpočtu vyčlenilo Srbsko na svou čtyřicetitisícovou armádu 907 milionu dolarů (přes 20 miliard Kč), což představuje 1,75 procenta celkových státních výdajů. Je to o 203 milionů dolarů (asi 4,5 miliardy Kč) více než v roce 2018. Loni Bělehrad posílil zejména letectvo, které obdrželo deset stíhaček MiG-29 od Ruska a Běloruska, a rovněž pořídil devět bojových vrtulníků H145M od výrobce Airbus.

Srbsko vede závody ve zbrojení se sousedním Chorvatskem, které je členem NATO a je nervózní z posilování srbských vojenských kapacit. Záhřebu se nedávno nepodařilo dotáhnout do konce nákup 12 použitých stíhaček F-16 od Izraele.

O zavedení civilní přípravy žáků k obraně státu se uvažuje i v Česku. Loni s tímto návrhem přišla bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a s touto možností počítá i programové prohlášení nynější vlády Andreje Babiše.