Nedůvěra ve vakcíny je v Evropě široce rozšířena. V ČR ji sdílí i lékaři

Z pátečního speciálního vydání Eurobarometru zaměřeného na stanoviska Evropanů ohledně vakcín v 16 členských zemích EU vyplývá, že ačkoliv 88% považuje vakcíny za důležité pro ochranu člověka, takřka polovina (48%) uvedla, že vakcíny mají závažné vedlejší účinky.

Více než třetina (38%) se domnívá, že vakcíny mohou způsobit nemoc, proti níž mají člověka ochránit. Průzkum ukázal, že v pěti zemích – Belgii, Francii, České republice, Slovensku a Maltě – relativní majorita stále věří, že vakcína může způsobit nemoc, proti které působí.

V ČR se takto vyjádřilo 45% respondentů. 53% respondentů se domnívá, že vakcíny mají závažné vedlejší účinky. Obě tvrzení o škodlivosti vakcín jsou dle odborníků zcela mylné.

Místopředseda Evropské komise pro pracovní místa, růst a investice Jyrki Katainen výsledky výzkumu označil za „znepokojivé“. Dle něj snižující se pokrytí očkování zvyšují hrozbu rozšiřujících se nemocí, což představuje „riziko pro veřejné zdraví a bezpečnost.“

Ačkoliv EU a národní vlády přistupují k posílení povinných očkování, podle magazínu Politico stále to nestačí na to, aby se změnilo myšlení lidí. „ My nemáme co do činění s mylnými představami lidí o vakcínách. My máme co do činění s celým systémem víry o tom, jak svět funguje obecně a (jakou) roli hrají elity a experti ve světe,“ poukazuje Jonathan Kennedy, odborník na problematiku globálního zdraví z Queen Mary University of London.

Podle Emilie Karafillakisové, výzkumnice z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (London School of Hygiene and Tropical Medicine) jsou obavy z očkování spojeny s „obecnou nedůvěrou ke zdravotnickým orgánům“ a také s kulturními překážkami, jako je popularita homeopatů, kteří nemusí podporovat očkování. V případě Francie též nepomáhá složitý zdravotnický systém.

Její kolega, Martin McKee, poukazuje na „rostoucí evidenci“, že „některé organizace využívají tématu vakcín jako způsobu k zasetí nedůvěry v demokratické instituce“. Podle studie vědců z Univerzity George Washingtona dezinformace o očkování šíří na internetu roboti a ruští trollové. Ti též šířili i argumenty pro očkování, ale vždy v zpolitizovaném kontextu.

Podle vědců tím ruští hackeři a trollové vnáší v americkou společnost rozpory a „narušují veřejnou důvěru v očkování“. Podle McKeeho to přispívá k „ocenému problému s vědeckou gramotností.“

Zatímco většina lidí se obrací k doktorům pro informace o očkování, okolo 20% lidí uvedlo, že konzultují internetové stránky a sociální média. Avšak i doktoři mohou lidi od vakcín odrážet.

Podle studie Evropské komise z minulého roku v České republice jen dvě třetiny lékařů tvrdí, že vakcíny proti spalničkám jsou bezpečné a jen asi tři čtvrtiny lékařů na Slovensku. V Itálii a Estonsku nesouhlasilo asi 20 procent lékařů, že vakcíny jsou slučitelné s náboženským přesvědčením; v Polsku to bylo téměř 30 procent.

Loni bylo v Evropském hospodářském prostoru – zahrnujícím země EU, Norsko, Island a Lichtenštejnsko – nahlíženo 12 000 případů spalniček, přičemž 35 lidí nemoci podlehlo. Největším problém má momentálně se spalničkami Itálie, která loni v červnu měla 29% všech evropských případů spalniček.

Očkování v ČR

V ČR se loni s tímto vysoce nakažlivým onemocněním potýkalo 203 lidí, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) před měsícem uvedl, že letos se může objevit i 1 000 nakažených. K 11. dubnu registrovalo ministerstvo zdravotnictví přes 420 případů.

V roce 2007 mělo očkování zhruba 98 procent dětí do tří let. Od roku 2013 podíl každoročně klesá. Předloni bylo očkovaných necelých 84 procent chlapců a děvčat.

Průzkum Eurobarometru odhalil, že tři čtvrtiny lidí v Česku se domnívají, že opomíjení očkování může vést k závažným zdravotním problémům. Devět z deseti Čechů zase řádné očkování považuje za více či méně důležité.