Rakušané změnu nechtějí. Povinná vojna zůstane

V odhadech ještě nejsou podle APA zahrnuty údaje z velkých měst. Po jejich započtení by měl nepatrně vzrůst podíl stoupenců profesionalizace armády.

Rakouská armáda má dnes asi 40.000 mužů, z nichž profesionálních vojáků je 16.000 a zbytek tvoří branci povolávaní na půl roku. Podle navrhované reformy mělo v ozbrojených silách pracovat 8500 profesionálních vojáků a 7000 mužů s kontraktem na dobu průměrně tří let.

"Ruská ani turecká armáda před branami Vídně nestojí," komentoval návrh vídeňský starosta Michael Häupl, který je zastáncem profesionální armády. Odpůrci navrhované reformy argumentují tím, že mnozí branci volí alternativu náhradní služby a jsou cennými pomocníky ve zdravotnictví a sociálních službách.

Výsledek hlasování není pro rakouskou vládu závazný, nicméně vládní lidovci a sociální demokraté se rozhodli výsledek respektovat.

Armáda ČR je profesionální už od roku 2005. To znamená, že vojáci mají službu jako povolání a dostávají za ni řádný plat.

Povinná vojenská služba existovala už za Rakouska-Uherska, tehdy se sloužilo tři roky. Po vzniku Československa trvala branná povinnost 14 měsíců. Po skončení druhé světové války trávili mladíci na vojně dva roky. Od roku 1990 do roku 1993 se chodilo na rok a půl a po vzniku České republiky na rok.

Výcviku se dalo vyhnout jen tzv. modrou knížkou - tedy průkazem zdravotní nezpůsobilostí výcvik absolvovat. Mladí muži (mnohdy ve spolupráci s lékaři) byli schopni vymyslet nejrůznější zdravotní problémy. Těmi nejoblíbenějšími byl špatný zrak, astma, alergie, problémy s páteří a psychické onemocnění. 

V dobách komunistického Československa se vojenské službě dalo ještě vyhnout podepsáním mnohaletého závazku v těžebním průmyslu. Několik stovek vytrvalých odpíračů (většinou svědků Jehovových) za své postoje vězněno.