Ruské ministerstvo obrany se chlubí stahováním od hranic

Rozkaz ke stažení sil do stálých posádek vydal na počátku týdne ruský prezident Vladimir Putin. Podle jeho proto, aby se vyhnul obviněním z ovlivňování prezidentských voleb na Ukrajině, jejichž první kolo se má konat 25. května, a také v reakci na první kontakty mezi režimem v Kyjevě a jeho odpůrci na východě země.Avšak ani NATO, ani Pentagon následně žádné známky stahování ruských vojsk nezaznamenaly. Rusko podle západních odhadů dříve rozmístilo v oblastech u rusko-ukrajinských hranic na 40.000 vojáků."Dříve, anebo později to (stahování) uvidí," poznamenal Putin na adresu západní skepse. "Jestli někdo nevidí, co se děje, ať se lépe podívá," doporučil během středeční tiskové konference v Šanghaji.Současně zdůraznil, že se ruští vojáci nestahují snad pod vlivem nějakých obav. "Jsme suverénní stát a můžeme mít své jednotky tam, kde chceme," ujistil.Za Putinovým rozkazem ke stažením sil od hranic mohly být podle agentury AP i snahy snížit napětí se Západem a vyvarovat se dalšího kola západních sankcí. Ty již postihly i některé vysoce postavené úředníky a vlivné podnikatele z Putinova okolí. Terčem dalších kroků by se mohla stát i celá odvětví ruské ekonomiky.Ruské ministerstvo obrany avizovalo, že návrat sil od hranic s Ukrajinou skončí k 1. červnu. Bere se prý zřetel i na to, aby se předešlo přetížení silnic, které začínají pociťovat první nápor dovolených.Kyjev na koncentraci ruských sil u hranic upozorňoval s rostoucím znepokojením, zejména v souvislosti s nedělním prvním kolem ukrajinských prezidentských voleb. Rusko navíc ve středu zahájilo další cvičení, tentokrát velké letecké manévry s účasti desítek stíhacích a bombardovacích letounů. Cvičení Moskva označuje za "leteckou soutěž", které se prý Ukrajina nemusí nijak obávat. Skončit má den po prvním kole ukrajinských voleb.Ruští zákonodárci již na počátku ukrajinské krize - nejvážnější ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války - udělili Putinovi předběžný souhlas s případným nasazením ruských sil na Ukrajině, pokud by se místní Rusové ocitli v ohrožení. Mezitím Rusko od Ukrajiny odtrhlo poloostrov Krym a na východě Ukrajiny vypukla ozbrojená povstání proti prozápadnímu režimu v Kyjevu, který obviňuje Moskvu z podpory separatismu.Rusko nyní podporuje mírový plán prosazovaný Švýcarskem a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, který počítá s amnestií pro povstalce, zahájením celonárodního dialogu, decentralizací a zaručeným postavením ruštiny. Moskva ale také žádá záruky, že se Ukrajina nepřipojí k NATO, a prosazuje ústavní reformu, jež by poskytla široké pravomoci regionům, včetně ruskojazyčných oblastí na východě a jihu země.