Po Jaceňukově rezignaci panuje v Kyjevě nejistota a zmatek

Ukrajinský prezident poslal ve čtvrtek šéfovi parlamentu Oleksandru Turčynovovi dopis, v němž vyzval sněmovnu k hlasování o důvěře vládě. Rozpad koalice podle hlavy státu není právním důvodem pro demisi kabinetu a nesmí paralyzovat chod státu.

Vedení ukrajinského parlamentu dnes oznámilo, že od premiéra obdrželo rezignační dopis. Webový portál ukrajinské vlády mezitím zveřejnil rozhodnutí kabinetu, jímž se jako úřadující premiér řízení vlády ujímá dosavadní vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Volodymyr Hrojsman. Řada ukrajinských komentátorů i politiků rozhodnutí považuje za protiústavní, protože o osobě předsedy vlády rozhoduje podle ústavy parlament a prezident, nikoli sama vláda.

Hrojsman se narodil do úřednické rodiny, jeho otec Borys Isakowicz byl radním města Vinnycja. Po ukončení střední školy ve svém rodném městě se stal v roce 1994 obchodním ředitelem soukromé společnosti Oko (od roku 1992 pracoval jako zámečník), v letech 2000 - 2003 studoval právo na Mezioblastní akademii personálního managementu. V roce 2002 se stal radním města Vinnycja a v roce 2005 byl pověřen vedením města, starostou byl zvolen ve volbách v březnu 2006. V roce 2010 byl zvolen znovu ziskem 77,81% hlasů.

V letech 2005 až 2009 byl členem Bloku Naše Ukrajina, po protestech na Majdanu byl jmenován vícepremiérem a ministrem pro místní rozvoj.

O demisi premiéra, která automaticky znamená i rezignaci celé vlády, měl parlament hlasovat dnes, ale schůze byla bez hlasování rozpuštěna. Nová parlamentní schůze, na níž by poslanci měli projednat Jaceňukovu rezignaci, se uskuteční 12. srpna.

Odradit předsedu ukrajinské vlády od rezignace se dnes na dálku pokusili američtí senátoři John McCain a Chris Murphy. V prohlášení, o němž informovala ukrajinská média, varují před následky odchodu vlády na stabilitu země v nynější obtížné situaci. "Chápeme důležitost parlamentních voleb, ale hlavní prioritou je nyní vítězství nad separatisty podporovanými Ruskem," stojí v dopise senátorů.

Podle ukrajinské ústavy má prezident právo rozpustit parlament, pokud do 30 dnů nevznikne nová vládní většina. Strany UDAR a Svoboda čtvrtečním odchodem z koalice chtěly dosáhnout právě toho, aby byly po rozpuštění sněmovny vypsány nové parlamentní volby. Sám prezident Porošenko již dříve slíbil jejich uspořádání koncem letošního října.

Jejich výsledek podle odhadů sociologických společností zřejmě složení sněmovny radikálně změní. V průzkumech se na prvních místech preferencí střídají hnutí Solidarita, vytvořené Porošenkem, a Radikální strana, což je populistické seskupení řízené poslancem Olehem Ljaškem. Až za nimi následují "tradiční" strany Vlast a Svoboda, ale také UDAR boxerského šampiona Vitalije Klička.

Na chvostu preferencí se ocitla dřívější vládní Strana regionů, stejně jako její spojenci komunisté.