Opilého Rusa přišla rvačka v letadle pěkně draho

"Každý rok se na našich linkách odehrají tisíce opileckých výtržností, zpravidla však viníci vyváznou s pokutou 500 rublů (asi 300 Kč)," tvrdí Aeroflot. Společnost ale žene výtržníky k soudu jen výjimečně.

Incident se odehrál už předloni, při zpátečním letu rekreantů z Kanárských ostrovů. Podle svědků si cestující Vladimir Rachimov dal pár piv, pak přešel na koňak a nakonec začal po letadle honit manželku, která volala o pomoc. Ani letušky si s násilníkem nevěděly rady, než jej přemohli tři statní chlapi z řad spolucestujících. Posádka usoudila, že incident ohrožuje bezpečnost letu, a vrátila se do Tenerife, kde výtržníka předala místním úřadům.

Následně Aeroflot rozpoutal u moskevských soudů právní bitvu s výtržníkem. U první instance vyhrál pasažér, protože prý nedostatek důkazů bránil věrohodně zjistit, co se vlastně v letadle dělo. Aeroflot se ale odvolal a vyšší instance vrátila případ ke stejnému soudu, který napodruhé rozhodl, že cestující musí zaplatit přepravci zmíněný milion rublů. Verdikt potvrdil také odvolací soud.

Saratovský podnikatel Sergej Kabalov se loni cestou do egyptského letoviska po pátém přistižení s cigaretou na toaletě tak rozzuřil, že všem vyhrožoval smrtí, hnal se do kabiny pilotů a škrtil stevarda, než jej přemohli spolucestující. Odsouzen byl za pokus o únos letadla. Letos na jaře mu nicméně nejvyšší soud zmírnil trest z 3,5 roku na 20 měsíců za mřížemi.

"V USA či Británii se lze do vězení dostat už za samo kouření na palubě, o napadení posádky a spolucestujících ani nemluvě," poznamenal Kommersant.

Podle Světové zdravotnické organizace má dnes úmrtí jednoho z pěti Rusů spojitost s alkoholem. Celosvětově tento poměr dosahuje jen 6,2 %. Alkohol byl pevnou součástí ruské společnosti před revolucí, během existence Sovětského svazu i po přechodu na demokracii. Vláda se s problémem snaží opakovaně bojovat, výsledky jsou ale mizivé. Přispívá k tomu i to, že Kreml je značně závislý na příjmech spojených s prodejem alkoholu. K tomu přispěl už Ivan Hrozný, který prosazoval státem vlastněné taverny, které by pomáhaly jeho peněžence.

Před Gorbačovem nevnímala vláda alkohol jako problém, ale považovala ho za vítaný zdroj příjmů. Ještě v roce 2010 ruský ministr financí Kudrin hlásal, že to nejlepší, co mohou Rusové pro ekonomiku udělat, je „víc kouřit, víc pít a platit tak víc daní". I přechod k ortodoxnímu křesťanství, pro který se v roce 988 rozhodl princ Vladimír, byl částečně motivován tím, že umožňovalo konzumaci alkoholu, uvedla patria.cz.

Podle některých názorů je vysoká spotřeba alkoholu i způsobem, jak udržet pod kontrolou politické protesty. Disident Zhores Medveděv v roce 1996 tvrdil, že vodka je možná tím, co umožňuje redistribuci vládního majetku směrem k soukromým subjektům bez toho, aby to vyvolalo protesty a nespokojenost obyvatel. Vodka byla v Rusku vždy zdrojem peněz, ale možná je i tím, co drží vládu u moci. Nejintenzivnější boj vedl s alkoholem Gorbačov, ale i přes jeho snahy zůstal v ruské společnosti pevně zakořeněn. V roce 1992 byl zrušen státní monopol na jeho výrobu, což vedlo k prudkému růstu nabídky a produkce