Macron říká, že se pracuje na vývozu ukrajinského obilí přes Rumunsko

Francie pomáhá s převozem obilí z Ukrajiny, pracuje se na trase vývozu plodiny přes Rumunsko, řekl stanici TF1 francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti se svou čtvrteční návštěvou Kyjeva. Jde o 22 milionů tun obilí, které nelze vyvézt kvůli ruské blokádě ukrajinských černomořských přístavů, napsala BBC. Kvůli ruské vojenské agresi se dodávky této plodiny z Ukrajiny prakticky zastavily.

"Nyní pracujeme na nové trase, která povede přes Rumunsko, protože (ukrajinský přístav) Oděsa je (od hranic) vzdálena jen několik desítek kilometrů," uvedl Macron, podle něhož by se tak mohla plodina přepravovat po železnici a Dunaji a zamířit na mezinárodní trhy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu rozmisťuje Rusko a Ukrajina v oblasti Černého moře námořní miny. V ukrajinských přístavech kvůli konfliktu uvázlo osm desítek zahraničních lodí - mnohé s nákladem obilí. Oděsa přitom zůstává pod ukrajinskou kontrolou, některé další ukrajinské přístavy obsadila ruská invazní vojska.

Nemožnost Ukrajiny využívat svůj hlavní hlubokomořský přístav Oděsa kvůli ruskému vojenskému vpádu vedla ke skokovému nárůstu světových cen potravin a OSN varovala před hrozícím hladem v chudších zemích, které jsou na dovozu obilí do značné míry závislé.

Válka zvyšuje ceny obilí, kuchyňských olejů, pohonných hmot a hnojiv. Na Rusko a Ukrajinu připadá téměř třetina světového vývozu pšenice. Ukrajina je také významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje a Rusko klíčovým vývozcem hnojiv.

Podle Reuters je Rumunsko jednou z alternativních tras pro vývoz ukrajinského obilí. "Jsme v procesu vytváření určitého spojovacího bodu, kde bychom mohli toto obilí vyvážet mnohem silněji, rychleji a masivněji než dnes," řekl Macron.

Podle serveru TF1 byla globální potravinová bezpečnost jedním z témat, kterému se při čtvrteční návštěvě Kyjeva a jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským věnovala čtveřice evropských představitelů - Emmanuel Macron, jehož země nyní předsedá Evropské unii, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Mario Draghi a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Alternativní způsoby vývozu obilí z Ukrajiny hledá rovněž americká administrativa. Prezident Joe Biden před několika dny uvedl, že u ukrajinských hranic vzniknou dočasná sila ve snaze pomoci vyvážet tuto plodinu ze země po železnici. Zároveň upozornil, že rozchod kolejí na Ukrajině se liší od zbytku Evropy, takže se obilí musí na hranicích překládat do jiných vlaků.

Deník The Wall Steet Journal dříve informoval o tom, že generální tajemník OSN António Guterres jedná s Ruskem a Ukrajinou o odblokování ukrajinských dodávek obilí přes Černé moře výměnou za zrušení řady sankcí, které brání vývozu ruských hnojiv.

Čtveřice evropských politiků podle agentury Interfax-Ukrajina ve čtvrtek vyzvala Moskvu, aby odblokovala vývoz ukrajinského obilí. "Globální potravinová krize, kterou zažíváme, je přímým důsledkem války vedené Ruskem proti Ukrajině. Vyzýváme Rusko, aby umožnilo OSN organizovat vývoz obilí zrušením blokády ukrajinských přístavů," napsal Macron na twitteru.

Rusko popírá, že by bylo příčinou problému s vývozem obilí, a obviňuje z něj Kyjev.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

Více souvisejících

Emmanuel Macron ,  Ukrajina ,  Rumunsko

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 1 hodinou

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 4 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 8 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy