Navržený premiér Černé Hory přirovnal situaci v zemi k převratu

V srpnových volbách sice v Černé Hoře opět zvítězila Demokratická strana socialistů (DPS) prezidenta Mila Djukanoviče, nicméně nenašla žádného partnera do vlády. Místo toho se tři dosud opoziční strany dohodly na vytvoření vládní koalice, která má v parlamentu 41 z 81 poslaneckých mandátů. DPS tak přišla o moc po téměř třech desítkách let vládnutí.

Krivokapić v prohlášení obvinil končící vládu ze snah uplatnit "scénář spálené země" s cílem co nejvíce ztížit práci novému kabinetu. Způsobenou krizi lze podle designovaného premiéra překonat výlučně "reformami, spravedlivým a zodpovědným řízením, posilováním ekonomiky a právního státu".

Za priority své vlády Krivokapić podle listu Vijesti označil "boj proti korupci a zločinnosti, spravedlnost a rovnoprávnost, dobré sousedské vztahy s okolními zeměmi, zajištění čestných podmínek ve volbách, snížení nákladů na veřejné výdaje, ale také vytváření důvěry veřejnosti a transparentnost práce státní správy".

Známa jsou už i jména 12 členů budoucí vlády, o jejíž schválení Krivokapić ve středu požádá poslance. Mezi navrženými ministry jsou čtyři ženy, z nichž jedna, Olivera Injacová, má být pověřena vedením ministerstva obrany.

Výsledek voleb vyvolal obavy, zda nová vláda neodkloní Černou Horu od dosavadního prozápadního kurzu. Nová vládní koalice totiž zahrnuje i uskupení, která se zasazovalo o bližší vztahy s tradičními spojenci, Srbskem a Ruskem. Vůdci koaličních stran ale slíbili posílit vztahy s NATO a urychlit reformy vyžadované Evropskou unií.

Černá Hora je od června 2017 členem Severoatlantické aliance. V prosinci 2010 země získala status kandidáta EU a o dva roky později byla otevřena první kapitola přístupových rozhovorů.