Objeven zlatý poklad. Katastrofa na Sibiři má překvapivou dohru

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

Výzva k bezpodmínečnému třicetidennímu příměří na Ukrajině, s níž přišli evropští lídři v Kyjevě, není jen diplomatickou snahou zastavit krveprolití. Je to podle CNN také promyšlený pokus přinutit Vladimira Putina, aby se jasně vyjádřil – buď k míru, nebo k pokračující válce. A především ho tím konfrontovat přímo před očima prezidenta Donalda Trumpa, jehož postoj k válce zůstává proměnlivý a často protichůdný.

Odpolední blok sobotních zápasů hokejového světového šampionátu mohl nabídnout první překvapení turnaje. S ostudou mohli odejít ze zápasu s Rakouskem ve Stockholmu domácí Švédové, kteří předvedli naprosto jiný výkon než takový, jaký předvedli v pátek večer proti Slovensku (5:0). Tentokrát se s Rakouskem, které sahalo ve svém prvním zápase po bodu s Finskem, měli daleko těžší práci. Vždyť až do závěru zápasu Rakušani drželi se Švédy krok, ba co víc, dokonce nad nimi vedli 2:1. V 58. minutě ale začal švédský obrat, který se zastavil na výsledku 4:2. V rámci skupiny B si pak Německo pohrálo s nováčkem z Maďarskem, kterému nasázeli šest branek, zatímco outsider se zmohl na jednu.

Zatímco evropští lídři v čele s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým opozičním politikem Friedrichem Merzem, britským labouristickým vůdcem Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem přijeli do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, ruská reakce na jejich iniciativu je plná pohrdání, výsměchu a ostré rétoriky.

Volba prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přichází ve chvíli, kdy se Spojené státy zmítají v polarizaci a Bílý dům obývá prezident Donald Trump. Nový pontifik, chicagský rodák Robert Francis Prevost (69), přijal jméno Lev XIV. a jeho zvolení je vnímáno nejen jako výsledek duchovní volby, ale i jako odpověď na sílící politické napětí uvnitř samotné americké církve.

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zvažuje mimořádné opatření – dočasné pozastavení habeas corpus, tedy ústavního práva na přezkum zákonnosti zadržení osob soudem. Tuto informaci potvrdil Trumpův poradce a zástupce personálního šéfa Bílého domu Stephen Miller s odvoláním na ústavní ustanovení, které takový krok umožňuje „v době vzpoury nebo invaze“.

Technologické firmy vyvíjející umělou inteligenci by měly přijmout stejný přístup k posuzování rizik, jaký před 80 lety uplatnili vědci před prvním testem atomové bomby. S tímto varováním přichází známý zastánce bezpečnosti AI Max Tegmark, který tvrdí, že bez důkladných výpočtů hrozí, že extrémně vyspělá umělá inteligence (tzv. Artificial Super Intelligence, ASI) se vymkne kontrole a ohrozí samotnou existenci lidstva.

Druhým hracím dnem pokračuje v sobotu letošní hokejové mistrovství světa konající se tentokrát v Dánsku a ve Švédsku. A jak je o prvním víkendu v rámci světového šampionátu zvykem, první duely se hrály s úvodním buly už ve 12:20. Ve Stockholmu se tak v poledne utkali jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané se Slovinci a svoji roli favoritů hned v prvním zápase na turnaji potvrdili, když nad svým soupeřem vyhráli jasně 4:0. Souběžně hraný duel skupiny B v dánském Herningu byl o poznání vyrovnanější, jelikož v něm Kazachstán dokázal udolat Nory a připsat si důležité tři body za vítězství 2:1.

Až se bude volit 29. května nový předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR), budou se o tento nejvyšší post v tuzemském fotbale ucházet vedle současného šéfa Petra Fouska další dva kandidáti majitel třetiligového Motorletu Praha Rudolf Blažek a prezident fotbalové Mladé Boleslavi David Trunda. Nikdo jiný se tak do voleb nepřihlásil.

Vedle duelu Česka se Švýcarskem se v první hrací den 88. hokejového světového šampionátu konajícího se v dánském Herningu a ve švédském Stockholmu představilo dalších šest účastníků turnaje. V rámci „české“ skupiny B hrající se v Herningu se večer hrál duel mezi domácím Dánskem a Spojenými státy, což byl vzhledem k aktuální geopolitické situaci docela pikantní zápas. Ze sportovního hlediska se žádné překvapení nekonalo a USA tak vyhrály jasně 5:0. Stejným výsledkem skončil souběžně hraný zápas ve skupině A, v němž si takto poradili Švédové se Slováky. To odpoledne byly vyrovnanější duely. Vedle toho mezi Českem a Švýcarskem byl vyrovnaný také duel mezi Finskem a Rakouskem. Seveřané si v něm chtěli zlepšit chuť po nevydařené brněnské generálce a částečně se jim to podařilo, jelikož vyhráli 2:1. Měli ale namále, aby se neopakovala otočka na 2:3 jako loni.

Evropská diplomatická ofenziva vyvrcholila 10. května v ukrajinské metropoli Kyjevě, kam přijeli čelní představitelé čtyř klíčových evropských zemí – Francie, Německa, Velké Británie a Polska – na podporu Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj je přivítal osobně, aby společně jednali o novém návrhu na 30denní bezpodmínečné příměří s Ruskem. Do jednání se zapojil i americký prezident Donald Trump během společného telefonátu s evropskými lídry.

Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi dlouhodobě soupeřícími o sporné území Kašmíru, se během víkendu ocitly na pokraji širšího konfliktu. Po dramatické noci plné vojenských operací a obvinění však přišel překvapivý zlom. Prezident Spojených států Donald Trump v sobotu oznámil, že obě země souhlasily s „plným a okamžitým příměřím“, jehož zprostředkování se ujaly USA.

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

Napětí mezi Indií a Pákistánem znovu eskaluje poté, co indická armáda provedla raketové údery na pákistánské území. Ty si vyžádaly více než 30 obětí a byly odvetou za teroristický útok z 22. dubna, při němž v indické části Kašmíru zahynulo 26 civilistů – většina z nich indičtí turisté. Dillí z útoku obvinilo pákistánskou militantní skupinu.

Friedrich Merz byl 6. května 2025 oficiálně zvolen německým kancléřem, ovšem za mimořádně dramatických okolností. Jeho potvrzení v úřadu provázela překvapivá porážka v prvním kole tajného hlasování Spolkového sněmu, která poukázala na vnitrokoaliční napětí a signalizuje, že Merz vstupuje do funkce s otřesenou autoritou.

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

Jen několik hodin poté, co se nový papež Lev XIV. objevil na balkoně baziliky svatého Petra a poprvé pozdravil tisíce shromážděných věřících, se vrátil do svého dosavadního domova – paláce Sant'Uffizio. Tam ho přivítal nadšený zástup zaměstnanců a bývalých kolegů, kteří mu srdečně gratulovali. Mladá dívka mu předala Bibli, aby ji požehnal a podepsal. „Samozřejmě – i když si budu muset zkusit nový podpis,“ řekl s úsměvem papež. „Ten starý už mi nebude k ničemu.“

Napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi – Indií a Pákistánem – v sobotu ráno výrazně eskalovalo poté, co pákistánská armáda oznámila zahájení vojenské operace proti Indii. Ta má být podle oficiálního prohlášení odvetou za údajné indické raketové údery na několik pákistánských leteckých základen včetně objektů v blízkosti hlavního města Islámábádu. Oznámení následovalo po varovném prohlášení vlády, v němž Pákistán vyzývá Indii, aby se připravila na odpověď.

Kosmos 482, neúspěšná sovětská sonda, která měla v roce 1972 zamířit k Venuši, by mohla v sobotu 10. května po více než půlstoletí stráveném na oběžné dráze Země nekontrolovaně vstoupit do atmosféry a dopadnout zpět na povrch planety. Podle výpočtů evropského centra pro sledování objektů na oběžné dráze (EU SST) existuje malé riziko, že zbytky sondy dopadnou na pevninu – včetně střední Evropy a Česka. Pravděpodobnější však je, že skončí v některém z oceánů.