Při důlním neštěstí na Sibiři zahynulo 52 lidí

Potvrzeno jednoznačně je doposud 14 obětí - 11 horníků a tři záchranáři. O tom, že počet obětí ale půjde do desítek, nasvědčovala už večerní informace úřadujícího ministra pro mimořádné události Alexandra Čuprjanina, že do pátečního rána je přerušena záchranná akce. Pod zemí přitom zůstávalo 38 horníků.

"Podle předběžných údajů v šachtě nezůstal nikdo živý. Zahynulo 52 lidí, včetně záchranářů," citoval TASS nejmenovaný zdroj své informace. Zdroj RIA Novosti upřesnil, že o život přišlo šest záchranářů.

O urychlené evakuaci horníků z dolu Listvjažnaja kvůli požáru ministerstvo pro mimořádné situace informovalo ráno. V té době pod zemí pracovalo 285 lidí, z nichž 239 se podařilo evakuovat. Gubernátor Kemerovské oblasti Sergej Civiljov v této souvislosti řekl, že v dole zůstalo 46 horníků, z nichž 11 zemřelo. Podle generální prokuratury požár podle všeho vypukl po vznícení metanu.

Záchranáři horníky lokalizovali, ale nemohli se k nim dostat a ani se jim s nimi nepodařilo navázat kontakt.

Odpoledne ministerstvo pro mimořádné situace sdělilo, že není kontakt s jednou z šestičlenných záchranářských čet. Stalo se tak ve chvíli, kdy byl záchranářům dán pokyn, aby důl opustili kvůli zvýšené koncentraci metanu ve štolách a hrozící explozi.

Později TASS s odvoláním na správu dolu napsal, že byla vynesena těla tří mrtvých záchranářů z nezvěstné čety. Osud zbylých tří nebyl znám. Jednoznačně potvrzených obětí neštěstí bylo v té chvíli 14.

Ministr Čuprjanin, který na místo události přijel, večer sdělil, že záchranné práce byly kvůli nebezpečnému nárůstu koncentrace metanu a teploty v dole do pátečního rána zastaveny. Pod zemí přitom zůstávalo 38 horníků.

Večer gubernátor Kemerovské oblasti Sergej Civiljov sdělil, že zraněných je 51 horníků, z nichž 13 bylo ošetřeno ambulantně. Ostatních 38 je hospitalizováno, přičemž tři jsou ve vážném stavu na reanimačním oddělení.

Neštěstí už začal objasňovat federální vyšetřovací výbor jako trestný čin porušení bezpečnostních předpisů s následkem smrti více než dvou osob. Policie už v této souvislosti také zadržela ředitele dolu a jeho zástupce.

Kemerovská oblast leží v sibiřském těžebním a průmyslovém regionu Kuzbas, v němž důlní neštěstí nejsou neobvyklá. Hlavní příčinou těchto tragédií bývá především zastaralý technický stav zařízení na šachtách a často také nedodržování bezpečnostních předpisů.

K nejtragičtějším neštěstím v ruských dolech patří výbuch metanu v uhelném dole Raspadskaja v Kemerovské oblasti v květnu 2010, který si vyžádal na sedm desítek obětí a přes 100 zraněných.