Šéfka běloruské opozice chce od Západu tlak na Lukašenka

Německá média ke schůzce poznamenávají, že ač to nebyla státní návštěva, je to pro Lukašenka jasný signál, že pro Evropu není partnerem. Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává a shodně s opozicí považuje výsledek srpnových prezidentských voleb za zfalšovaný.

"Chceme, aby nám Německo jako jedna z nejmocnějších zemí světa pomohlo s vyjednáváním," řekla Cichanouská před setkáním s Merkelovou.

Merkelová se dění v Bělorusku věnovala již na konci září v projevu v parlamentu. Tehdy se ohradila vůči tvrdým zásahům režimu proti demonstrantům a poukázala na to, že proti Lukašenkovi protestuje mnoho žen.

Cichanouská situaci v Bělorusku v rozhovoru s německými novináři přirovnala k událostem v někdejší Německé demokratické republice (NDR) v roce 1989, protože i Bělorusové nyní chtějí strhnout svou obdobu berlínské zdi.

Cichanouská rovněž vyzvala EU, aby rozšířila stávající sankce proti 40 běloruským činitelům odpovědným za volební manipulace a násilné potlačování opozičních demonstrací. Zástupkyně šéfa parlamentní frakce kancléřčiny unie CDU/CSU Katja Leikertová další sankce nevylučuje. "Jsme na straně bojovníků za svobodu," řekla Leikertová.

Německý velvyslanec v Bělorusku Manfred Huterer dnes ze země odcestoval do Berlína ke konzultacím. Podle DPA tak chce spolková vláda vyjádřit solidaritu Polsku a Litvě, které své velvyslance z Minsku již stáhly. Lukašenkův režim navíc Polsko s Litvou vyzval, aby výrazně snížily svůj diplomatický sbor v zemi.

Cichanouská, která v srpnových volbách kandidovala proti Lukašenkovi a kterou opozice považuje za skutečnou vítězku hlasování, se nedávno setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Macron následně vyzval ruského premiéra Vladimira Putina, aby s Cichanouskou začal jednat.