Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby

Od brutálního potlačení opozičních protestů v roce 2020 opustily Bělorusko podle odhadů statisíce lidí. Režim Lukašenka, který se tehdy prohlásil za vítěze ve volbách široce považovaných za zmanipulované, však své kritiky pronásleduje i v zahraničí. 

Mezi cíle patří třeba novinářka Tatsiana Ashurkevich, jejíž byt v Minsku byl nedávno zapečetěn stavební pěnou. „Pokud proti mně vede trestní řízení, tak to prostě řekněte,“ reagovala Ashurkevich na podezřelé chování jednoho z online uživatelů, který ji kontaktoval. „S tím bytem nemám nic společného – bydlí tam jiní lidé. Proč to děláte?“

Úřady podle lidskoprávní organizace Viasna využívají nové zákony k šikaně disidentů v zahraničí. Od roku 2022 bylo zahájeno přes 200 případů vůči exulantům, jejichž příbuzní v Bělorusku jsou často vystaveni domovním prohlídkám, konfiskacím majetku či výhrůžkám. 

Výjimkou nejsou ani opoziční lídryně jako Anna Krasulina, mluvčí Světlany Tichanovské. „Vím, kdo se mnou manipuluje – je to pár lidí. Nebo možná je to ten samý člověk, který používá různé účty,“ řekla Krasulina, která přiznala, že si před spaním vypíná telefon kvůli častým výhrůžným zprávám. Je přesvědčena, že za nátlakem stojí běloruské úřady.

BBC zdokumentovala i případy, kdy běloruské bezpečnostní složky navštívily příbuzné disidentů a prováděly konfiskace majetku. Nikdo ze zpovídaných nechtěl zveřejnit svou identitu, obávají se odvet vůči rodině. „Je to děsivé, když jim nemůžete pomoct. Nemůžete se vrátit. Nemůžete je podpořit,“ přiznal jeden z exulantů.

Podle novinářky Hanny Ljubakové, která byla v nepřítomnosti odsouzena k deseti letům vězení, jde o záměrnou strategii režimu. Cílem je izolace disidentů a přerušení jejich kontaktů s Bělorusy v zemi. „I když někdo v Bělorusku všemu rozumí, třikrát si rozmyslí, než promluví s ‚teroristou‘,“ uvedla s odkazem na státní seznam „extremistů a teroristů“.

Běloruské úřady, zejména ministerstvo vnitra a KGB, vedou oficiální seznam organizací a osob označených za extremistické nebo teroristické. Ti, kteří jsou na seznamu, nesmějí veřejně vystupovat, organizovat protesty, ani finančně podporovat označené subjekty. Mohou jim být zabaveny majetky, hrozí jim vysoké tresty. Pokud Bělorusové označení jako extremisté komunikují nebo organizují shromáždění v zahraničí, hrozí sankce i jejich rodinám doma.

Podobně jako Ljubaková smýšlí i Andrej Strizhak, šéf skupiny Bysol, který v exilu podporuje běloruské aktivisty. „Metody používané běloruskými bezpečnostními složkami jsou velmi podobné metodám sovětské KGB, jen jsou aktualizovány o moderní technologie,“ řekl.

Podle Strizhaka jde o systematickou kampaň, jejímž cílem je zastrašit, zlomit a psychicky vyčerpat oponenty režimu. „Děláme vše, co je v našich silách, abychom zůstali odolní. Ale každý rok to vyžaduje stále více úsilí,“ uzavřel.