Lídryně běloruské opozice a hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska z roku 2020 Světlana Tichanovská exkluzivně pro server EuroZprávy.cz popsala současný stav běloruské opozice. „Již nyní vidíme trhliny v Lukašenkově držení moci, zejména s tím, jak roste vnitřní nestabilita a režim se stává stále závislejším na Rusku,“ řekla.
Situace se podle Tichanovské od roku 2020 změnila. „Odpor proti diktatuře je stále živý, ale není vidět v takové míře jako během protestů v roce 2020. Režim tvrdými represemi potlačil téměř veškerou občanskou společnost a politická hnutí. Mnoho aktivistů, novinářů i běžných občanů bylo zatčeno nebo donuceno k útěku,“ popsala pro EuroZprávy.cz.
Opozice tak působí především v „ilegalitě“ a dopouští se drobných projevů odporu, mezi něž patří sabotáže a informační kampaně. „Skupiny jako Kybernetičtí partyzáni pokračují v tajném boji,“ přiblížila lídryně běloruské opozice.
Represe podle Tichanovské neustále sílí. „Navzdory těmto snahám politická svoboda neexistuje – neexistuje právní stát a lidé žijí v neustálém strachu ze svévolného zatýkání. Stále jsme svědky toho, že represe neustále sílí, což je známkou strachu režimu z jakéhokoli organizovaného odporu,“ zdůraznila.
Lidé z opozice, kteří se dostanou do vězení, čelí velmi špatné situaci. „Situace v běloruských věznicích je otřesná. Političtí vězni jsou mučeni, drženi v izolaci a jsou jim odpírána základní lidská práva, jako je lékařská péče. Slyšíme příběhy o vězních, kteří pomalu umírají kvůli nedostatku léčby, řádné stravy a nehygienickým podmínkám,“ shrnula Tichanovská.
Vypočítala, že jich nejméně šest zemřelo. „A obáváme se, že mohou zemřít další. Vězni žijí v psychických a fyzických mukách a rodiny často ani nevědí, zda jsou jejich blízcí naživu,“ podotkla.
Trpí také rodiny politických vězňů. „Pro rodiny venku je to také mučení. Dokonce i ti, kteří jsou po dlouhých trestech propuštěni, potřebují po prožití této strašné zkoušky nutně rehabilitovat,“ uvedla Tichanovská.
Obává se, že neexistuje naděje na proměnu současného režimu. „Neděláme si žádné naděje, že by se současný režim změnil, navzdory všem pokusům o zlepšení svého obrazu, aby zmírnil tlak sankcí. Tento režim postrádá jakoukoli legitimitu a nelze mu věřit – dopustil se zločinů proti našemu lidu a podílí se na ruské agresi proti Ukrajině,“ upozornila.
Podle ní musí být režim Alexandra Lukašenka hnán k odpovědnosti. „Věřím však, že skutečná změna nastane, až tento režim padne a bude nahrazen demokraticky zvolenou vládou prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb,“ poznamenala.
V řadě ohledů ale už režim oslabuje. „Již nyní vidíme trhliny v Lukašenkově držení moci, zejména s tím, jak roste vnitřní nestabilita a režim se stává stále závislejším na Rusku,“ dodala Tichanovská.
Přiblížila, že ke zhroucení takových diktatur dochází rychle a nečekaně. „A až tento okamžik nastane, musíme být připraveni. Pokračujeme v boji a já stále doufám, že demokratická změna je na dosah. Tato změna však závisí na solidaritě a tlaku mezinárodního společenství,“ uzavřela.
Tichanovská je běloruská opoziční politička a aktivistka, která se stala prominentní postavou odporu proti režimu Alexandra Lukašenka. Původně byla učitelkou angličtiny a němčiny a vedla skromný rodinný život. Do politiky vstoupila poté, co byl její manžel, Sergej Tichanovský, který kandidoval na prezidenta, uvězněn běloruskými úřady v roce 2020.
Rozhodla se kandidovat na prezidentku místo něj a rychle získala masivní podporu jako představitelka demokratického hnutí. Ve volbách v roce 2020 čelila Lukašenkovi, který tvrdil, že volby vyhrál, zatímco mezinárodní pozorovatelé a opozice volby označili za zfalšované. Protesty proti režimu následovaly po celé zemi.
Následně byla nucena opustit Bělorusko kvůli obavám o svou bezpečnost a bezpečnost své rodiny. Od té doby žije v exilu, zejména v Litvě, a pokračuje ve své práci jako jedna z hlavních představitelek běloruské opozice. Stala se mezinárodně uznávanou osobností, která se setkává s politickými vůdci po celém světě a prosazuje sankce proti Lukašenkovu režimu.
Související
Lukašenkova vláda je u konce? Prestižní deník má o výsledku voleb jasno
Světlana Tichanovská (běloruská politička) , Svjatlana Cichanouská , Bělorusko
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák