Lídryně běloruské opozice a hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska z roku 2020 Světlana Tichanovská exkluzivně pro server EuroZprávy.cz popsala současný stav běloruské opozice. „Již nyní vidíme trhliny v Lukašenkově držení moci, zejména s tím, jak roste vnitřní nestabilita a režim se stává stále závislejším na Rusku,“ řekla.
Situace se podle Tichanovské od roku 2020 změnila. „Odpor proti diktatuře je stále živý, ale není vidět v takové míře jako během protestů v roce 2020. Režim tvrdými represemi potlačil téměř veškerou občanskou společnost a politická hnutí. Mnoho aktivistů, novinářů i běžných občanů bylo zatčeno nebo donuceno k útěku,“ popsala pro EuroZprávy.cz.
Opozice tak působí především v „ilegalitě“ a dopouští se drobných projevů odporu, mezi něž patří sabotáže a informační kampaně. „Skupiny jako Kybernetičtí partyzáni pokračují v tajném boji,“ přiblížila lídryně běloruské opozice.
Represe podle Tichanovské neustále sílí. „Navzdory těmto snahám politická svoboda neexistuje – neexistuje právní stát a lidé žijí v neustálém strachu ze svévolného zatýkání. Stále jsme svědky toho, že represe neustále sílí, což je známkou strachu režimu z jakéhokoli organizovaného odporu,“ zdůraznila.
Lidé z opozice, kteří se dostanou do vězení, čelí velmi špatné situaci. „Situace v běloruských věznicích je otřesná. Političtí vězni jsou mučeni, drženi v izolaci a jsou jim odpírána základní lidská práva, jako je lékařská péče. Slyšíme příběhy o vězních, kteří pomalu umírají kvůli nedostatku léčby, řádné stravy a nehygienickým podmínkám,“ shrnula Tichanovská.
Vypočítala, že jich nejméně šest zemřelo. „A obáváme se, že mohou zemřít další. Vězni žijí v psychických a fyzických mukách a rodiny často ani nevědí, zda jsou jejich blízcí naživu,“ podotkla.
Trpí také rodiny politických vězňů. „Pro rodiny venku je to také mučení. Dokonce i ti, kteří jsou po dlouhých trestech propuštěni, potřebují po prožití této strašné zkoušky nutně rehabilitovat,“ uvedla Tichanovská.
Obává se, že neexistuje naděje na proměnu současného režimu. „Neděláme si žádné naděje, že by se současný režim změnil, navzdory všem pokusům o zlepšení svého obrazu, aby zmírnil tlak sankcí. Tento režim postrádá jakoukoli legitimitu a nelze mu věřit – dopustil se zločinů proti našemu lidu a podílí se na ruské agresi proti Ukrajině,“ upozornila.
Podle ní musí být režim Alexandra Lukašenka hnán k odpovědnosti. „Věřím však, že skutečná změna nastane, až tento režim padne a bude nahrazen demokraticky zvolenou vládou prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb,“ poznamenala.
V řadě ohledů ale už režim oslabuje. „Již nyní vidíme trhliny v Lukašenkově držení moci, zejména s tím, jak roste vnitřní nestabilita a režim se stává stále závislejším na Rusku,“ dodala Tichanovská.
Přiblížila, že ke zhroucení takových diktatur dochází rychle a nečekaně. „A až tento okamžik nastane, musíme být připraveni. Pokračujeme v boji a já stále doufám, že demokratická změna je na dosah. Tato změna však závisí na solidaritě a tlaku mezinárodního společenství,“ uzavřela.
Tichanovská je běloruská opoziční politička a aktivistka, která se stala prominentní postavou odporu proti režimu Alexandra Lukašenka. Původně byla učitelkou angličtiny a němčiny a vedla skromný rodinný život. Do politiky vstoupila poté, co byl její manžel, Sergej Tichanovský, který kandidoval na prezidenta, uvězněn běloruskými úřady v roce 2020.
Rozhodla se kandidovat na prezidentku místo něj a rychle získala masivní podporu jako představitelka demokratického hnutí. Ve volbách v roce 2020 čelila Lukašenkovi, který tvrdil, že volby vyhrál, zatímco mezinárodní pozorovatelé a opozice volby označili za zfalšované. Protesty proti režimu následovaly po celé zemi.
Následně byla nucena opustit Bělorusko kvůli obavám o svou bezpečnost a bezpečnost své rodiny. Od té doby žije v exilu, zejména v Litvě, a pokračuje ve své práci jako jedna z hlavních představitelek běloruské opozice. Stala se mezinárodně uznávanou osobností, která se setkává s politickými vůdci po celém světě a prosazuje sankce proti Lukašenkovu režimu.
Související
Lukašenkova vláda je u konce? Prestižní deník má o výsledku voleb jasno
Světlana Tichanovská (běloruská politička) , Svjatlana Cichanouská , Bělorusko
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
před 1 hodinou
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
před 2 hodinami
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
před 2 hodinami
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
včera
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
včera
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
včera
Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury
včera
Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu
včera
Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje
včera
Jižní Korea dala Trumpovi košem. Armádu na Blízký východ nepošle
včera
Rusko se vzteká. Okamžitě odstraňte americké raketové systémy, vzkazuje Japonsku
včera
Jsme zklamaní. Česko padá na samé dno aliance, vzkazuje diplomat NATO
včera
Fotí obrazovku, čte zprávy... Ruská obdoba WeChatu špehuje desítky milionů uživatelů, odinstalovat ji nemohou
včera
Fico zrušil cestu na Ukrajinu. Odmítl zapojení Slovenska do kolektivní obrany NATO
včera
Kanada nemá vyhráno. Přidružené členství už bylo jednou nabídnuto jiné zemi, EU jej odmítla
včera
Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků
včera
Psychiatr Cimický má definitivně zamířit za mříže
včera
V Rusku začaly parlamentní volby, které opět vyhraje vlání strana. Opozice se účastnit nesmí
včera
OSN: Útok na školu v Íránu byl zřejmě válečný zločin. USA to nezajímá
Odborníci Organizace spojených národů dospěli k závěru, že mají důvodné podezření ze spáchání válečných zločinů ze strany Spojených států během dvou úderů v Íránu, při nichž zemřelo nejméně 177 civilistů. Podle nové zprávy Nezávislé mezinárodní zjišťovací mise pro Írán vedly únorové raketové útoky na základní školu ve městě Mínáb a na sportovní komplex v Lámerdu k vysokým ztrátám na lidských životech a k rozsáhlým škodám na civilní infrastruktuře.
Zdroj: Libor Novák