Snaha zapálit vlajku vyvolala spor mezi Srbskem a Černou Horou

Po skončení čtvrtečního basketbalového zápasu mezi Crvenou zvezdou a německým Bayernem se v noci tisíce srbských fanoušků odebraly před černohorské velvyslanectví v Bělehradě. Zde demonstranti, mezi nimiž byly podle serveru Balkan Insight i krajně pravicové skupiny, zábavní pyrotechnikou stříleli na visící černohorskou vlajku.

Černohorské ministerstvo zahraničí si v reakci předvolalo srbského velvyslance, neboť úřady v Bělehradě podle něj nezabránily "zcela nepřijatelnému" útoku na budovu ambasády. Srbský velvyslanec v Podgorici protestní nótu odmítl převzít, uvedl server televize N1.

Protest podalo i srbské ministerstvo zahraničí, které si za tímto účelem předvolalo černohorského diplomata v Bělehradě. Útok na černohorskou vlajku sice odsoudilo, Podgoricu ale současně obvinilo ze snahy "přehodit zodpovědnost za krizi na Srbsko". Ani černohorský velvyslanec si nótu nepřevzal.

Černohorský parlament schválil kontroverzní zákon o náboženských svobodách koncem prosince a následně ho stvrdil prezident. Podle kritiků je cílem "ukrást" majetek srbské pravoslavné církvi, což černohorská vláda popírá. V uplynulých dnech proti zákonu protestovaly tisíce lidí po celé zemi.

Církve budou na základě zákona muset prokázat, že byly vlastníky svého majetku už před rokem 1918. Toho roku se Černá Hora stala součástí Jugoslávie. Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je dnes v zemi ve vlastnictví vlivné srbské pravoslavné církve.

Ve čtvrtek srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že má v úmyslu na severu Černé Hory strávit 6. ledna pravoslavný Štědrý den mezi tamní srbskou menšinou. Definitivně se podle svých slov ještě nerozhodl, pro plán má ale údajně požehnání od patriarchy srbské pravoslavné církve. Podle pozorovatelů může tento krok přispět k prohloubení krize, byť Vučić uvádí, že by přijel jako soukromá osoba.

Dlouholetý černohorský prezident a bývalý premiér Milo Djukanović obviňuje srbskou pravoslavnou církev, že razí velkosrbskou politiku a že se snaží podrývat nezávislost Černé Hory, která vystoupila ze společného státního svazku se Srbskem v roce 2006.

Většina z asi 620.000 obyvatel Černé Hory se hlásí k pravoslavné církvi. Tou hlavní je právě srbská pravoslavná církev. V Černé Hoře působí i kanonicky neuznaná černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet věřících než srbskou církev se sídlem v Bělehradě. Srbové přitom tvoří v Černé Hoře méně než třetinu obyvatelstva (29 procent).