Srbsko a Kosovo se dohodly na normalizaci ekonomických vztahů

Po dvoudenních rozhovorech v Bílém domě, zprostředkovaných americkými představiteli, dospěli srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti k dohodě, která má podle nich přispět k tvorbě pracovních míst i k zahraničním investicím. Bližší podrobnosti o obsahu ujednání bezprostředně po skončení rozhovorů zveřejněny nebyly.

"Toto je vskutku historický okamžik," řekl Trump po podpisu dohody v Oválné pracovně Bílého domu, kde stál po boku lídrů obou balkánských zemí. "Těším se, že do obou zemí zavítám v nepříliš vzdálené budoucnosti," dodal.

Podle agentury AP se jedná o Trumpovo diplomatické vítězství před listopadovými prezidentskými volbami. Posouvá rovněž kupředu jeho snahu o zlepšení postavení Izraele na mezinárodní scéně. Trumpova administrativa uznala Jeruzalém za izraelské hlavní město v roce 2017 a vyzývá další státy, aby učinily totéž.

Vučić se má s Hotim znovu setkat hned v pondělí, na kdy je naplánováno jednání v Bruselu pod patronátem šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella a unijního zmocněnce pro tuto problematiku Miroslava Lajčáka. EU se snaží o zprostředkování kosovsko-srbského dialogu již zhruba desetiletí, více než Washington však klade důraz na jeho politickou rovinu.

Představitelé Albánců, kteří tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad svou provincií ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou, přerušené před dvěma roky, bylo v červenci obnoveno.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně České republiky. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.