V Rusku dnes skončí třídenní parlamentní volby

V Rusku dnes pokračují třetím, závěrečným dnem volby do Státní dumy, tedy dolní komory parlamentu. Po rozdrcení a zákazu hnutí uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného, jehož přívržencům úřady znemožnily ucházet se o poslanecké mandáty, se očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko.

Toto očekávané vítězství bude Kreml moci využít jako potvrzení podpory pro prezidenta Vladimira Putina, navzdory neklidu pramenícímu z již roky klesající životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters.

Jednotné Rusko, podporující osmašedesátiletého vůdce země, čelí propadu obliby, ale stále zůstává populárnější než jeho soupeři ve volbách, komunisté a nacionalisté z Liberálně demokratické strany Ruska. Obě tyto formálně opoziční strany ale v praxi často podporují Kreml.

Jednotné Rusko v současnosti disponuje téměř třemi čtvrtinami mandátů v dumě, která čítá celkem 450 poslanců. Tato převaha umožnila Kremlu, aby loni prosadil změny v ústavě, dovolující Putinovi ucházet se po ukončení nynějšího mandátu v roce 2024 o dvě další šestiletá období v nejvyšším úřadu. U moci by tak mohl zůstat až do roku 2036, samozřejmě pokud bude kandidovat a voliči jej zvolí.

"Pokud se Jednotnému Rusku podaří (vyhrát), naše země může čekat dalších pět let chudoby, pět let represí, pět ztracených let," varovali příznivci Navalného na jeho blogu.

Zabránit či alespoň vládnoucí straně znepříjemnit cestu k vítězství se pokusili za pomoci aplikace umožňující "chytré hlasování". Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět - a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně. Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram.

Dnešek je podle listu Kommersant považován za hlavní den hlasování. Za pátek a sobotu podle úřadů odhlasovala necelá třetina z přibližně 110 milionů oprávněných voličů, ale tento údaj nezahrnuje voliče hlasující přes internet, jak učinil například již v pátek Putin. Nejnižší účast byla dosud v Petrohradu, kam k urnám přišlo jen sotva 15 procent voličů, naopak v některých autonomních republikách na Sibiři a na Kavkaze již překročila 50 procent.

Tři lidé ve volební místnosti v Moskvě řekli zpravodaji Reuters. že hlasovali pro Jednotné Rusko, další tři volili komunisty; dva z nich tak učinili na radu Navalného týmu.

Moskevský penzista, který se představil pouze jako Anatolij, řekl Reuters, že hlasoval pro Jednotné Rusko, protože je hrdý na silnou zahraniční politiku a na Putinovu snahu obnovit postavení velmoci. "Země jako Spojené státy či Velká Británie nás nyní respektují víceméně jako respektovaly Sovětský svaz v 60. a 70. letech. Anglosasové rozumějí jen řeči síly," prohlásil.

"Vždy jsem proti Jednotnému Rusku. Neudělali nic dobrého," řekl Roman Malachov, který hlasoval pro komunisty.

Volby skončí dnes večer ve 20:00 SELČ, kdy se uzavřou volební místnosti v nejzápadnější enklávě Ruska, Kaliningradské oblasti.

Souběžně s parlamentními volbami se konají i další hlasování - například v devíti z 85 ruských regionů volí gubernátory a v 39 oblastní sněmy.

Volby podle médií a pozorovatelů provázejí podvody a přehmaty

V Rusku dnes končí parlamentní volby, od kterých se po vyřazení prakticky všech oponentů Kremlu očekává vítězství vládnoucí strany Jednotné Rusko. Pozorovatelé z řad nevládních organizací hlásí množství nesrovnalostí, porušování pravidel a manipulace s hlasy, úřady ale tyto stížnosti vesměs odmítají či bagatelizují jako útoky ze zahraničí, které mají zpochybnit legitimitu hlasování.

Volby jsou od počátku ve stínu obvinění z manipulací. Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos zaznamenali tisíce porušení pravidel po celé zemi a většinou je zdokumentovali snímky či záběry. V řadě případů byly do volebních uren nacpány předem vyplněné hlasovací lístky, napsala agentura DPA.

"Zpráv o falšování neubývá, ale pozorovatele, kteří si jich všimnou, vykazují z volebních místností. Ústřední volební komise hovoří o zahraničních útocích na volby," píše stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Jako velmi příhodné pro falšování se podle pozorovatelů jeví hlasování s přenosnou urnou, jejíž zanesení domů si údajně žádají nemohoucí voliči, ale ne vždy ji provází pozorovatel. Například moskevský aktivista Alexej Minjajlo se pozastavil nad tím, že v urně z volebního obvodu 1185 při putování po domech, trvajícím dvě hodiny a 40 minut, přibylo 54 hlasovacích lístků. Členové volební komise tak zřejmě potřebovali na návštěvu každého nemohoucího voliče jen necelé tři minuty, což podle pozorovatele prostě nebylo možné. A to navíc do volební místnosti později přišla žena, která už z domova údajně hlasovala. Tvrdila ovšem, že k ní nikdo nepřišel, uvedla BBC.

Jen v Moskvě už podle BBC musely úřady kvůli odhalenému vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků anulovat výsledky z osmi přenosných uren.

Nezávislá média také upozorňují na "podivuhodně vysokou účast voličů", jak ji předkládají úřady, či na seznamy voličů s podezřelými údaji - například v Petrohradu vyvedli z volební místnosti členku volební komise Taťjanu Kosinovovou za to, že se pokoušela vyfotografovat seznam voličů, ve kterém figurovali voliči s adresou v nikým neobývané budově muzea obrany Leningradu. Její stížnost městský soud zamítl.

V jiné petrohradské čtvrti dosáhli zástupci strany Spravedlivé Rusko příjezdu vyšetřovatelů do volební místnosti 1379 kvůli trezoru, ve kterém po prvním dnu hlasování uzamkli čisté hlasovací lístky - ale ráno už byly tyto lístky vyplněné. Zdokumentovat se však případ nepodařilo, pod záminkou hygienické očisty museli všichni opustit volební místnost, kde byly rovněž vypnuty kamery - a mezitím byl trezor nově zaplombován.

Policie podle serveru OVD-info zadržela některé pozorovatele, včetně Iriny Faťjanovové, bývalé šéfky petrohradského štábu uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného, jehož hnutí úřady zakázaly. Nakonec ji policie propustila bez sepsání protokolu.

Faťjanovová na sociální síti informovala o případu, kdy ve volební místnosti chytili při činu muže, který k urně přišel s balíkem hlasovacích lístků se zaškrtnutým jménem dcery předsedy petrohradského sněmu. Ta ovšem prohlásila, že s "provokací opozice" nemá nic společného.

V Novosibirsku trestně stíhají pozorovatele Svetomira Juna, který nahrál video o tom, že volební místnost nebyla přes noc uzamčena, ani ji nikdo nehlídal. Nyní je podezřelý z šíření lživé zprávy.

Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová mezitím naopak obvinila z porušování pravidel nezávislá média a varovala je, že to pro ně nezůstane bez následků.

Na podivuhodné věci upozorňují pozorovatelé také při elektronickém hlasování. Server Meduza pod titulkem "Neuvěřitelné štěstí" informoval, že mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov vyhrál soutěž vedenou mezi voliči na podporu hlasování přes internet a obdržel 10.000 bodů, které může vyměnit za slevové kódy na nákupy v supermarketech Diksi a Magnit, jakož i v řetězcích jídelen a kaváren. Účastníci mají také šanci vyhrát byt v Moskvě či auto.

Související

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

Více souvisejících

volby v Rusku ,  Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy