V Srbsku pokračují demonstrace proti Vučičovi, navzdory zákazu shromažďování

Demonstrace se konaly navzdory rozhodnutí krizového štábu, že v metropoli zavede zákaz veřejného shromažďování více než deseti osob kvůli zhoršující se epidemiologické situaci. Jejich účastníci protestovali i proti způsobu, jakým vláda postupuje v boji proti koronaviru.

Demonstranti házeli na policisty střežící budovu parlamentu lahve, kameny a světlice a snažili se odstranit ochranné kovové zábrany. Po opakovaných útocích policisté nasadili k rozehnání davu slzný plyn, incident nakonec vyvrcholil střetem obou skupin. Nekolik lidí bylo zatčeno a řada reportérů zraněna, informovala agentura AP.

Protesty odstartoval sám prezident Vučić, když v úterý kvůli zhoršené epidemiologické situaci oznámil, že v Bělehradě bude o víkendu platit zákaz vycházení. Další den připustil, že vláda nakonec toto opatření neuplatní, což následně potvrdila po jednání krizového štábu premiérka Ana Brnabičová. Omezeno je ale veřejné shromažďování a restaurace musí zavřít nejpozději do 21:00 hodin.

Vučić popírá rozšířené tvrzení, že násilnosti při protestech rozpoutaly skupiny krajně pravicových extremistů, které tak údajně měly zdiskreditovat opozici a její obraz u veřejnosti. Zdůraznil zároveň, že se neobává ztráty politické moci, má ale strach ze šíření koronaviru mezi demonstranty.

"Je to tak nezodpovědné vyzývat lidi, aby se shromažďovali a demonstrovali, když čelíme nejstrašlivějším číslům nákazy koronavirem," řekl novinářům během státní návštěvy ve Francii.

"Naléhavě žádám lidi, abychom zachovali své zdraví v bezpečí. Budou moci protestovat, kolik budou chtít, až bude epidemie zažehnána," prohlásil.

Sedmimilionové Srbsko dosud oznámilo přes 17.300 případů nákazy koronavirem a 352 úmrtí. V pátek premiérka Brnabičová ohlásila 386 nových potvrzených případů nákazy a 18 úmrtí, což představuje nejvyšší denní přírůstek obětí nemoci covid-19 od březnového vypuknutí epidemie v zemi.

Podle kritiků může za nárůst počtu infikovaných rozhodnutí vlády umožnit i nadále konání fotbalových zápasů, náboženských obřadů, oslav i dalších soukromých shromáždění a rovněž i parlamentních voleb, které se uskutečnily 21. června. Vláda naopak tvrdí, že na vině je nekázeň veřejnosti a nedodržování hygienických zásad, zejména v nočních klubech.