Tisíce vojáků a tanků. Rudým náměstím navzdory pandemii pochodovala vojenská přehlídka

Jako ukázka vojenské síly současného Ruska vyzněla vojenská přehlídka uspořádaná dnes na Rudém náměstí v centru Moskvy na počest 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Přehlídka se původně měla konat v tradičním termínu 9. května, ale pandemie covidu-19 si vynutila její odložení.

Dnešní termín vybral prezident Vladimir Putin se zřetelem na historii: před 75 lety se totiž na Rudém náměstí konala přehlídka vítězných sovětských vojsk.

Putin v projevu na přehlídce připomněl miliony obětí ze všech národů Sovětského svazu na válečné frontě i v zázemí. Řekl, že sovětská vojska nesla hlavní tíži boje proti nacistickému Německu a statisíce sovětských vojáků zaplatily svým životem za osvobození Evropy a ukončení holokaustu. Tuto pravdu o válce musí Rusko podle prezidenta nadále hájit a předávat potomkům. Nikdy také nezapomene na příspěvek svých spojenců. Zdůraznil, že jen společně lze mír uchránit před novými hrozbami.

Přehlídky u Kremlu se zúčastnilo více než 14.000 vojáků, obdobných akcí po celé zemi celkem 64.000, uvedla agentura Interfax. Kromě jedenácti oddílů v historických uniformách a se zbraněmi z dob druhé světové války se představilo také 234 kusů historické a soudobé vojenské techniky, včetně dvou desítek premiér v podobě nejnovějších verzí tanků T-80BVM a T-90M, bojových vozidel pěchoty Kurganěc-25 s kanonem ráže 57 milimetrů a Armata s bojovým modulem Kinžal, obrněné vozy Tajfun-K a Tajfun-VDV či systémy protivzdušné obrany Derivacja-PVO, S-350, Pancir-SM, Buk-M3 či S-300V4.

Na přehlídce se také předvedly raketomety Tornado-S, TOS-1A a TOS-2, vozy pro pokládání minových polí ISDM, rakety pobřežní obrany BAL či vůz pro dálkové zneškodňování min Listva. Spolu s ruskými vojáky pochodovaly i spojenecké jednotky, včetně čínských vojáků či jednotky indických Sikhů. Ve vzduchu se předvedlo 75 vrtulníků a letounů.

Ministerstvo obrany ujistilo, že vojáci se připravovali na přehlídku při dodržování všech hygienických norem. Úřady počítají s testy na koronavirus pro všechny účastníky akce. Kvůli nebezpečí nákazy byl přístup na přehlídku omezen. Některá města, například Čeljabinsk, Irkutsk, Pjatigorsk či Simferopol, hromadné oslavy válečného vítězství zrušila, připomněla agentura Interfax.

Ukázka ruské vojenské síly má podle komentátorů vyvolat vlastenecké nadšení ruských voličů, kteří zakrátko přistoupí k urnám v celostátním referendu o ústavních změnách. Pokud budou přijaty, umožní Putinovi, aby se po dokončení nynějšího mandátu v roce 2024 případně znovu ucházel o nejvyšší funkci na dvě šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat od počátku tisíciletí až po květen 2036.

Ze zahraničních hostů přehlídce z hlavní tribuny přihlíželi prezidenti Běloruska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldavska, Tádžikistánu a Uzbekistánu, srbský prezident Aleksandar Vučić či srbský zástupce ve vedení Bosny Milorad Dodik, jakož i prezidenti Abcházie a Jižní Osetie, jejichž nezávislost většina světa neuznává. Kvůli protinákazovým opatřením byly tribuny zaplněny jen ze třetiny. Účast na květnové přehlídce původně přislíbil i český prezident Miloš Zeman, v novém termínu se ale defilé nezúčastnil s odvoláním na opatření v souvislosti s pandemií.

Do Moskvy přiletěl v úterý prezident Kyrgyzstánu Sooronbaj Žeenbekov, ale na přehlídku podle Interfaxu nešel, protože testy po příletu potvrdily koronavirus u dvou členů jeho delegace. "Sám prezident je v pořádku," uvedlo kyrgyzské velvyslanectví podle TASS s tím, že po návratu do Biškeku stráví prezident tři dny v izolaci.

Koronavirová nákaza v Rusku podle úřadů postihla více než 600.000 lidí a vyžádala si více než 8500 obětí. Denně přibývají tisíce nových případů. Nejhůře z ruských regionů je postižena Moskva. Přehlídka měla podle analytiků symbolicky Rusům předvést, že epidemie je překonána a že se tedy referendum může konat. Hlasování začne již ve čtvrtek, vyvrcholit má 1. července.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  II. světová válka ,  Vladimír Putin ,  Ruská armáda ,  Moskva

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 1 hodinou

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 1 hodinou

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy