Jak se mění život v Sýrii po pádu Asada? Lidé pláčou i slaví

Když reportéři BBC přijeli na hranici mezi Libanonem a Sýrií, scéna byla plná vzrušení. Syrští uprchlíci v Libanonu se spěšně vraceli do své země, zatímco příznivci Bašára al-Asada prchali opačným směrem, vyděšení z možného chaosu.

Jeden z nich, muž jménem Hussein, neměl potřebné dokumenty k překročení hranic. Plakal a vyjadřoval obavy o svou rodinu: „Nevíme, co se uvnitř děje. Říkají, že nám zajistí bezpečný odchod, ale kdo ví, jestli je to pravda.“

Cesta do Damašku byla volná, což svědčilo o rychlém ústupu armády. Na silnicích jsme míjeli opuštěné tanky a vojenské uniformy, které vojáci odhodili při útěku. Ulice hlavního města byly plné lidí, kteří se spontánně shromažďovali na náměstí Ummajovců.

Radost z konce režimu byla viditelná na každém kroku – ozývala se střelba do vzduchu a někteří plakali úlevou. Jedna starší žena zvolala: „Tyran padl! Děkuji Bohu!“

Pro mnohé to byla nejen chvíle radosti, ale i vzpomínek na utrpení. Jedna rodina s dětmi oslavovala svobodu po letech diktatury, během nichž strávili čas i ve vězení. „Po všech těch letech jsme konečně volní. Vyzýváme naše bratry a sestry, kteří opustili zemi, aby se vrátili. Naše domovy jsou pro ně otevřené,“ řekl muž s nadšením.

Avšak radost nebyla jediným pocitem, který v Damašku panoval. Mnozí obyvatelé byli znepokojeni absencí vlády a rostoucí anarchií. Asadův prezidentský palác se stal turistickou atrakcí – prázdnou budovou, odkud lidé odnášeli nábytek bez jakéhokoli zásahu. Podobná scéna panovala i v dalších čtvrtích, kde vládli zmatky a rabování.

„Přechod k nové vládě musí proběhnout správným způsobem,“ vyjádřil své obavy Alá Daduš, otec tří dětí. „Asad měl zajistit kontrolu armády nebo policie, dokud se nenajde nový prezident. Teď je to chaos.“ Přesto připustil, že cítí změnu. „Můžeme dýchat, můžeme mluvit. Už se nemusíme bát říct svůj názor. Doufám, že tato změna přinese lepší budoucnost.“

Pro mnoho Syřanů je toto období smíšené – plné radosti ze svobody, ale i strachu z nejisté budoucnosti. Země je na křižovatce, hledající cestu ke stabilitě po více než desetiletí války a represí.