Lídři chtějí jednomyslné schválení prohlášení z mírového summitu. Má to ale několik háčků

Výstupem mírového summitu ve Švýcarsku bude prohlášení, v němž má být Rusko označeno za viníka války na Ukrajině, která „způsobila rozsáhlé lidské utrpení a destrukci“. Součástí komuniké jsou také požadavky, aby se Záporožská jaderná elektrárna vrátila pod ukrajinskou kontrolu a aby Kyjev měl zabezpečený přístup ke svým přístavům v Azovském moři.  

Tohoto summitu se ale rozhodně neúčastní všechny země světa – konkrétně jde o 90 zemí z více než dvou stovek, respektive ze 193 členů Organizace spojených národů.

Mezi účastníky nalezneme země Evropské unie, Ukrajinu, Spojené státy nebo třeba Brazílii, Austrálii a Japonsko. Podle švýcarských pořadatelů a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má být asi polovina delegací ze zemí Jižní Ameriky, Afriky, Asie a Středního východu, informoval o tom server PBS. 

Na summit dorazily například delegace Turecka a Saúdské Arábie, u nichž vůbec není jisté, zda závěrečné prohlášení podpoří. Zahraničněpolitické směřování těchto zemí se totiž liší od tradičního západního přístupu založeném na odsuzování ruské agrese a podpoře Ukrajiny. 

„Vážení, musím poznamenat, že summit by mohl mít větší výsledky, kdyby byla přítomná i druhá strana konfliktu – Rusko,“ uvedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. 

Nejistota panuje také například u Brazílie, která je součástí ekonomického uskupení BRICS. I takto velké země se mohou dostat do rozporu s celkovým zněním komuniké a tím pádem nebude možné dosáhnout vytoužené jednomyslnosti. Tím pádem hrozí, že celé konání summitu dopadne bez konkrétního a obecně uznávaného výstupu.