ANALÝZA | Švýcarsko, Katar nebo Kuba? Zemí schopných zprostředkovat mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem je dost

Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.

Server Newsweek přišel se seznamem šesti zemí, které by mohly pořádat mírová jednání o válce na Ukrajině. Jako první jmenoval Maďarsko. To je asi nejbližší spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropě a teoreticky může ukončit nepřátelství.

Premiér Viktor Orbán údajně přišel s mírovými návrhy. „Nejsou to mírové návrhy, které by zakreslovaly ukončení bojů. Kromě toho nepřátelství mezi Budapeští a Kyjevem činí z Maďarska nemyslitelného prostředníka pro rozhovory,“ popsal politolog Peter Rough z Hudsonova institutu ve Washingtonu.

Dalšími možnostmi jsou Brazílie, Indie nebo Čína. „Čínská lidová republika, Brazílie, Indie. Jsem v kontaktu se svými partnery. Máme k sobě vzájemnou důvěru a důvěřujeme si,“ řekl nedávno Putin.

Peking není v roli mediátora přijatelný pro Spojené státy. „Pokud jde o potenciální zprostředkovatele, země musí mít zajištěny vhodné prostory pro mírové rozhovory, mít silnou logistiku, být politicky přijatelná pro obě strany a mít impozantní diplomatické služby,“ přiblížil Vuk Vuksanovič z think tanku LSE IDEAS na London School of Economics. „Spojené státy by navíc Číně nedovolily, aby měla slávu mírotvorce,“ podotkl.

Realistickou možností ale stále může být Indie. „Indie má kapitál dobrých vztahů s Ruskem a Módí měl dobrou návštěvu Ukrajiny, ale není jasné, zda Indie o tuto roli stojí a zda ji ostatní přijmou,“ dodal Vuksanovič. „Stále jsou to jen spekulace, dokud se Rusko, Ukrajina a USA nerozhodnou pro jednání. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by některá z těchto tří zemí měla o tuto iniciativu zájem.“

Turecko už v roce 2022 ve spolupráci s OSN zajistilo obilnou dohodu o námořním obchodu v Černém moři mezi Ruskem a Ukrajinou. „Možná by Turecko mohlo být hostitelem rozhovorů, jako tomu bylo během iniciativy týkající se obilí a výměny vězňů, ale aby se něco vážného podařilo, vyžadovalo by to také silnou účast Američanů a západní Evropy,“ vysvětlil Rough.

Další variantou může být některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. „Rakousko může rozhovory hostit, zejména proto, že Vídeň je hlavním městem OSN, ale nemůže je významně ovlivňovat,“ poznamenal Rough.

Dalšími variantami jsou podle této logiky švýcarský Curych, keňské Nairobi, americký New York a nizozemský Haag.

Konkrétně Švýcarsko už má s mírovými jednáními bohaté zkušenosti. Ženevská konference v roce 1954 například de facto ukončila Korejskou válku, roku 1991 zde probíhala jednání ohledně mezinárodního řešení irácké okupace Kuvajtu a mezi lety 1932-1934 také hostila Světovou konferenci o odzbrojení.

Švýcarsku byla letos v červnu svěřena i první takzvaná mírová konference o válce na Ukrajině. Tehdy se 80 z více než 90 zemí účastnících se mírového summitu o Ukrajině přihlásilo k závěrečnému prohlášení, v němž společně vyzvaly k tomu, aby základem jakékoliv mírové dohody bylo zachování územní celistvosti napadené země. Státy také vyzvaly Rusko k vrácení deportovaných ukrajinských dětí. 

Výhodnou pozici ale má keňské Nairobi. Nachází se zde sídla řady agentur OSN a v letech 2004-2005 působilo jako místo důležité pro urovnání súdánského občanského konfliktu. Mimo jiné právě zde působí úřady OSN pro uprchlíky, potravinovou bezpečnost a zdraví.

Hostit mírová jednání ale může i některá ze zemí arabského světa. Velké zkušenosti za poslední dobu získal například Katar, který společně s Egyptem a USA zastává roli mediátora v jednáních o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

Tato země Perského zálivu tlačila na teroristickou organizaci, aby od některých požadavků ustoupila a vyřešila nesčetné patové situace, jak uvádí NY Times. Katarským diplomatům se například podařilo dostat zástupce Hamásu zpět k jednacímu stolu poté, co Izrael v květnu vtrhl do Rafáhu na jihu Pásma Gazy. 

Katar se snaží dlouhodobě prezentovat jako mezinárodní partner „schopný zmenšit rozdíly mezi válčícími stranami“, sám přitom zachovává poměrně nejasný přístup. Zatímco hostí některé přední představitele islamistických extremistických organizací, zároveň na jeho území stojí největší americká vojenská základna na Blízkém východě. 

Zkušenosti se zprostředkováním mírových jednání má i karibský stát Kuba, jak připomíná server El Pais.. Kuba sehrála významnou roli jako mediátor v mírovém procesu mezi kolumbijskou vládou a povstaleckými skupinami, zejména Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC).

Hlavním příspěvkem Kuby byla nabídka jejího území jako neutrálního místa pro mírová jednání. Od roku 2012 do roku 2016 se v Havaně konaly klíčové rozhovory mezi kolumbijskou vládou a FARC. Hlavní cíl těchto rozhovorů byl ukončení více než padesátileté občanské války, která způsobila tisíce obětí a miliony vysídlených lidí.

Kuba fungovala spolu s Norskem jako jeden z takzvaných garantů mírového procesu. Obě země monitorovaly a usnadňovaly rozhovory mezi oběma stranami. Díky své historické podpoře levicových hnutí, včetně FARC, měla Kuba důvěru povstalců, zatímco zprostředkování podpořilo také zlepšení vztahů s kolumbijskou vládou.

Po čtyřech letech jednání podepsala kolumbijská vláda s FARC v roce 2016 mírovou dohodu. Tato dohoda vedla k demobilizaci a odzbrojení tisíců povstalců, i když implementace dohody nebyla bez problémů. Ačkoli Kuba byla historicky spojována s levicovými povstaleckými hnutími, při tomto mírovém procesu jednala jako neutrální strana.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská dominance na Ukrajině klesá. Rozdíly v dělostřelecké palbě téměř vymizely

Schopnost Ruska získávat převahu nad Ukrajinou pomocí dělostřeleckých útoků na bojišti je významně omezena, uvedli západní představitelé. Zatímco v minulosti Rusko odpálilo na každý ukrajinský granát minimálně pět svých, tento poměr nyní klesl na pouhých 1,5 ruského výstřelu na jeden ukrajinský. Tento posun naznačuje ztrátu někdejší dominance ruské dělostřelecké síly, i když Moskva nachází jiné způsoby, jak si svou palebnou převahu udržet.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská dominance na Ukrajině klesá. Rozdíly v dělostřelecké palbě téměř vymizely

Schopnost Ruska získávat převahu nad Ukrajinou pomocí dělostřeleckých útoků na bojišti je významně omezena, uvedli západní představitelé. Zatímco v minulosti Rusko odpálilo na každý ukrajinský granát minimálně pět svých, tento poměr nyní klesl na pouhých 1,5 ruského výstřelu na jeden ukrajinský. Tento posun naznačuje ztrátu někdejší dominance ruské dělostřelecké síly, i když Moskva nachází jiné způsoby, jak si svou palebnou převahu udržet.

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie našla výtržníky, kteří způsobili zásah na ZČU v Plzni. Jde o studenty

Policie po pouhých dvou dnech od incidentu oznámila, že našla a obvinila dvojici mladíků, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v pozdních odpoledních hodinách došlo k rozsáhlému policejnímu zásahu. Mladíci čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Putin změnil zavedená pravidla. Obešel sankce USA

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil změnu pravidel pro platby za ruské fosilní palivo, aby obešel nové sankce uvalené Spojenými státy na Gazprombank, klíčovou banku pro platby za plyn a ropu. Tyto sankce ohrožují především dodávky zemního plynu do Maďarska a Slovenska, které jsou na ruském plynu silně závislé.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Evropská unie čelí vážnému rozkolu kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která vyvolává ostré spory mezi Francií a Německem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletěla do Uruguaye s cílem uzavřít tuto historickou dohodu, která je v jednání již několik desetiletí. Zatímco Berlín tuto dohodu považuje za klíčovou pro oživení průmyslu, Paříž ji vnímá jako hrozbu pro své zemědělství a národní suverenitu, uvedl server Politico.

před 2 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Vůdce syrských rebelů potvrdil, co je cílem „revoluce“

Abú Mohammad al-Džolání, vůdce hlavní skupiny ozbrojené opozice v Sýrii Haját Tahrír aš-Šám (HTS), exkluzivně pro americkou stanici CNN promluvil o cílech současného konfliktu s vládními silami. „Když mluvíme o cílech, cílem revoluce zůstává svržení tohoto režimu. Je naším právem použít všechny dostupné prostředky k dosažení tohoto cíle,“ řekl.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc

NASA oznámila další zpoždění v programu Artemis, který má poprvé za více než 50 let vrátit astronauty na Měsíc. Mise plánovaná na rok 2026 se nyní odkládá nejdříve na polovinu roku 2027. I průkopnická mise, během níž měli astronauti obletět Měsíc v září 2025, byla posunuta nejdříve na duben 2026.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 11 hodinami

včera

Bakterie, ilustrační foto

Afrikou se šíří nová záhadná nemoc. Počty mrtvých rostou, lékaři o ní nic netuší

Záhadné onemocnění, které zasáhlo Demokratickou republiku Kongo, vyvolává stále větší obavy nejen mezi místními úřady, ale i na mezinárodní úrovni. Dosud neznámá nemoc, která se projevuje chřipkovými příznaky, si v provincii Kwango na jihozápadě země vyžádala životy desítek lidí. Podle místních zpráv počet obětí dosahuje mezi 67 a 143, přičemž nejvíce postiženi jsou ženy a děti.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Neodstoupím. Macron v reakci na politickou krizi ve Francii promluvil k národu

Prezident Emmanuel Macron se obrátil na francouzský národ v reakci na politickou krizi, která otřásá zemí po pádu vlády vedené Michelem Barnierem. V desetiminutovém projevu zdůraznil své odhodlání zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027, přestože někteří političtí oponenti požadují jeho rezignaci.

včera

včera

Očkování, ilustrační foto

Smrtelná nemoc 19. století se vrátila. Závod o vakcínu proti černému kašli začíná

Závod o nalezení dlouhodobější ochrany proti černému kašli odstartoval. Vakcíny, které jsou v současnosti k dispozici, sice chrání před závažným průběhem nemoci, ale jejich účinnost časem klesá. Tento problém se stává stále naléhavějším, neboť černý kašel, kdysi smrtelná nemoc 19. století, se vrací v mnoha zemích světa. S epidemiologickými cykly této nákazy a s poklesem proočkovanosti zejména mezi těhotnými ženami je nutné hledat inovativní přístupy k prevenci.

včera

včera

Aktualizováno včera

Markéta Pekarová Adamová na sněmu TOP 09. (11.11.2023)

Pekarová Adamová ustála hlasování o odvolání z čela Sněmovny

Hnutí ANO neuspělo ve snaze odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z čela Poslanecké sněmovny. Opozice ji kritizuje za nezvládnutí funkce a omezování opozičních iniciativ. Například podle Aleny Schillerové jedná proti pravidlům Poslanecké sněmovny a dokonce protiústavně.

včera

14letý terorista? V ruských věznicích končí i nezletilí, stačí aby kritizovali Putina

Během chladného listopadového rána si Irina Turbina balí tašky plné jídla, přidává dvě velká balení sprchového gelu, objemné balíky toaletního papíru, kleštičky na nehty, román a atlas geografie. Poté se vydává na vyčerpávající dvoudenní cestu. Tyto věci jsou pro jejího šestnáctiletého syna Arsenije. Možná je to její poslední šance ho spatřit, než bude poslán do nápravného zařízení pro mladistvé, kde má strávit pětiletý trest.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy