Hamás má nové požadavky. Neklidný je i Katar, který jedná s Palestinci od samého začátku

Představitelé teroristické organizace Hamás po smrti politického vůdce Ismaila Haníji sdělili katarským diplomatickým zprostředkovatelům, že mají nové požadavky na již tak zasekané rozhovory o příměří. Informoval o tom americký list New York Times s odvoláním na arabské a americké diplomatické představitele.

Katar naléhá na Hamás dlouhodobě, a proto nové požadavky politické vedení země značně zneklidnily. „S podporou svého štábu na schůzkách a telefonátech s palestinskou militantní skupinou tlačil zpátky,“ popsali úředníci. 

Tato země Perského zálivu tlačila na teroristickou organizaci, aby od některých požadavků ustoupila a vyřešila nesčetné patové situace, jak uvádí NY Times. Katarským diplomatům se například podařilo dostat zástupce Hamásu zpět k jednacímu stolu poté, co Izrael v květnu vtrhl do Rafáhu na jihu Pásma Gazy. 

Skupina ale podle těchto představitelů nadále tvrdí, že se do rozhovorů zapojovat nechce. „Katar tlačí na obě strany, aby se zavázaly k dohodě a aby v rámci jednání učinily obtížná rozhodnutí, která povedou k dosažení této dohody,“ prohlásil mluvčí katarské diplomacie Majed al-Ansari. 

Katar se snaží dlouhodobě prezentovat jako mezinárodní partner „schopný zmenšit rozdíly mezi válčícími stranami“, sám přitom zachovává poměrně nejasný přístup. Zatímco hostí některé přední představitele islamistických extremistických organizací, zároveň na jeho území stojí největší americká vojenská základna na Blízkém východě. 

„Katařané vždy chtějí ukázat, že mohou být dobrým partnerem. Rozhovory o příměří jim to umožňuj,“ vylíčila bývalá americká velvyslankyně v Kataru Dana Shell Smithová. „Katar s malou armádou spoléhá na to, že mu Spojené státy poskytnou bezpečnostní deku,“ podotkla. 

Katarské jednání o příměří oceňuje i Washington, protože v klíčových okamžicích pomohl vyvinout tlak na Hamás. „Ale přátelské vztahy mezi Hamásem a Katarem také přiměly některé americké představitele k zamyšlení,“ doplnil anonymně jeden z amerických diplomatů.

Podle NY Times chování Dauhá pramení mimo jiné z dlouholeté podpory Gazy, která navíc probíhala s izraelským souhlasem. Z katarské kasy zde měly plynout stovky milionů dolarů „pro chudé rodiny, infrastrukturní projekty a platy zaměstnanců veřejného sektoru“. Izraelští představitelé ale v poslední době přiznávají, že tohoto rozhodnutí „litují“. 

Přesto Katar dosáhl důležitých posunů v jednání o příměří, jako například souhlasu Hamásu s budoucí výměnou rukojmích. „Udělali jsme to, protože nám záleží na otázce příměří. Pokud se objeví nějaké formulace, které jednání usnadní a povedou ke stejnému výsledku – ukončení války – nemáme s tím problém,“ vysvětlil Husam Badran, vysoký představitel Hamásu se sídlem v Kataru. 

„Katar vyvíjel nátlak tím, že předkládal nápady, stanovoval termíny pro odpovědi a připomínal oběma stranám vážnost situace,“ dodal mluvčí al-Ansari. 

Profesor veřejné politiky Tamer Qarmout z Institutu pro postgraduální studia v Dauhá vidí za poměrným úspěchem jednání mezi Katarem a Hamásem i další faktory. „Katar vyvíjel nátlak tím, že předkládal nápady, stanovoval termíny pro odpovědi a připomínal oběma stranám vážnost situace. Hamás si uvědomuje, že pokud na něj Katařané vyvíjejí nátlak, musí s nimi jednat a reagovat pozitivně,“ popsal s tím, že „poslední slovo mají ti, kteří jsou na bojišti“. 

Dosud neúspěšná jednání o příměří mají své důsledky také v Izraeli. V sobotu večer se v Tel Avivu konala demonstrace, které se podle organizátorů zúčastnilo přibližně 500 000 lidí. Protestující žádali uzavření dohody o propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy, kde palestinské hnutí Hamás zadržuje oběti již 11 měsíců.

Podle zpravodajského webu se v Tel Avivu konala největší demonstrace v historii Izraele. Protest byl pořádán na výročí 11 měsíců trvající války v Pásmu Gazy, která byla vedena Izraelem proti Hamásu po teroristickém útoku v říjnu. Kromě Tel Avivu se desítky tisíc lidí shromáždily také v Jeruzalémě, Haifě, Kfar Saba a dalších městech po celém Izraeli. Protestující požadovali dohodu o příměří a nově také vyhlášení parlamentních voleb.

Sobotním protestům v Izraeli předcházela generální stávka v pondělí a rozsáhlé demonstrace z minulého víkendu. Ty byly reakcí na objevení šesti mrtvých rukojmích, kteří byli zastřeleni v tunelu v jižním Pásmu Gazy krátce před příjezdem izraelských vojáků. 

Bývalá rukojmí Adina Moshe, která byla propuštěna na konci listopadu, uvedla, že bezpečnostní služba Šin Bet varovala před nebezpečím, které hrozilo rukojmím, když se armáda blížila k tunelům. Podle Moshe, jakmile armáda vstoupí do tunelů, Hamás rukojmí okamžitě zabije.