Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v souvislosti s přípravami druhého mírového summitu o Ukrajině probíhají jednání se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odkazem na rozhovor Zelenského s indickými novináři.
Zelenskyj také uvedl, že v rozhovoru s indickým premiérem Nárendrou Módím vyjádřil podporu myšlence uspořádat druhý mírový summit v Indii.
„Chci však být upřímný – to platí nejen pro Indii, ale pro každou zemi, která by měla zájem uspořádat druhý summit. Nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k závěrečnému dokumentu červnového summitu ve Švýcarsku,“ řekl Zelenskyj.
Dodal také, že s Módím během páteční schůzky v Kyjevě diskutoval o všech bodech závěrečného dokumentu a o prvním mírovém summitu o Ukrajině.
Indický premiér během své krátké návštěvy Ukrajiny v pátek ujistil Zelenského, že Indie je připravena aktivně přispět k mírovému úsilí.
Švýcarsko v polovině června hostilo desítky světových lídrů na summitu, jehož cílem bylo najít cestu k míru na Ukrajině. Rusko na konferenci pozváno nebylo. Kyjev již dříve uvedl, že na další mírový summit by mohli být pozváni i představitelé Ruska.
Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrej Jermak už dříve zdůraznil, že nadcházející mírový summit organizovaný Kyjevem za účelem ukončení války na Ukrajině nemá být považován za začátek jednání s Ruskem. Uvedla to agentura Ukrinform.
V rozhovoru pro online noviny Jevropeiska pravda Jermak řekl: "Nikdo by neměl považovat druhý summit za začátek vyjednávání s Ruskem." Dále uvedl, že Ukrajina hodlá připravit konkrétní plán na dosažení míru, který bude předán Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v polovině července, že jeho cílem je do listopadu letošního roku sestavit všechny části mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit.
První mírový summit uspořádala Ukrajina v červnu ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci 92 zemí, kromě Ruska. Kyjev připustil, že na příští schůzku o míru by mohli být pozváni i představitelé Ruska.
Spojené státy tento návrh podpořily. Rusko uvedlo, že nejdřív musí pochopit, co ukrajinský prezident Zelenskyj myslí druhým mírovým summitem, než případně přijme pozvání k jednání, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
"Ukrajina rozhodne, kdy, jak a za jakých podmínek se diplomatická jednání uskuteční," prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Podporujeme ukrajinskou vládu," dodal na dotaz novinářů, zda USA souhlasí se Zelenského návrhem.
Podle Millera je Ukrajina obětí a její území je napadeno, proto musí ona rozhodnout o jednáních a jejich formátu. "Nikdy však není jasné, jestli je Kreml připraven na skutečnou diplomacii," poznamenal.
Ukrajina uspořádala první mírový summit minulý měsíc ve Švýcarsku, kde se sešli zástupci 92 zemí, ale Rusko mezi nimi nebylo.
Prezident Zelenskyj v pondělí 15. července uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby Kyjev mohl svolat druhý mírový summit, na který by mohl pozvat i ruské představitele.
Rusko před švýcarským summitem prohlásilo, že je připraveno k jednání, pokud se Ukrajina stáhne z Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti a vzdá se plánů na vstup do NATO.
Peskov, citovaný agenturou AFP, upřesnil, že první setkání, které se konalo v červnu ve švýcarském středisku Bürgenstock, "vlastně nebylo mírovým summitem".
"Takže je možná nejdřív potřeba pochopit, co měl Zelenskyj na mysli, když říkal, že by se Rusko mělo zúčastnit druhého mírového summitu," dodal Peskov k válce, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022 a kterou stále oficiálně označuje za "speciální vojenskou operaci".
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Zdroj: Libor Novák