Místo Evropy Asie? Zelenskyj jedná o druhém mírovém summitu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v souvislosti s přípravami druhého mírového summitu o Ukrajině probíhají jednání se Saúdskou Arábií, Katarem, Tureckem a Švýcarskem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda s odkazem na rozhovor Zelenského s indickými novináři.

Zelenskyj také uvedl, že v rozhovoru s indickým premiérem Nárendrou Módím vyjádřil podporu myšlence uspořádat druhý mírový summit v Indii.

„Chci však být upřímný – to platí nejen pro Indii, ale pro každou zemi, která by měla zájem uspořádat druhý summit. Nebudeme moci uspořádat mírový summit v zemi, která se dosud nepřipojila k závěrečnému dokumentu červnového summitu ve Švýcarsku,“ řekl Zelenskyj.

Dodal také, že s Módím během páteční schůzky v Kyjevě diskutoval o všech bodech závěrečného dokumentu a o prvním mírovém summitu o Ukrajině.

Indický premiér během své krátké návštěvy Ukrajiny v pátek ujistil Zelenského, že Indie je připravena aktivně přispět k mírovému úsilí.

Švýcarsko v polovině června hostilo desítky světových lídrů na summitu, jehož cílem bylo najít cestu k míru na Ukrajině. Rusko na konferenci pozváno nebylo. Kyjev již dříve uvedl, že na další mírový summit by mohli být pozváni i představitelé Ruska. 

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrej Jermak už dříve zdůraznil, že nadcházející mírový summit organizovaný Kyjevem za účelem ukončení války na Ukrajině nemá být považován za začátek jednání s Ruskem. Uvedla to agentura Ukrinform.

V rozhovoru pro online noviny Jevropeiska pravda Jermak řekl: "Nikdo by neměl považovat druhý summit za začátek vyjednávání s Ruskem." Dále uvedl, že Ukrajina hodlá připravit konkrétní plán na dosažení míru, který bude předán Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl v polovině července, že jeho cílem je do listopadu letošního roku sestavit všechny části mírového plánu, aby mohl Kyjev svolat druhý mírový summit.

První mírový summit uspořádala Ukrajina v červnu ve Švýcarsku a zúčastnili se ho zástupci 92 zemí, kromě Ruska. Kyjev připustil, že na příští schůzku o míru by mohli být pozváni i představitelé Ruska.

Spojené státy tento návrh podpořily. Rusko uvedlo, že nejdřív musí pochopit, co ukrajinský prezident Zelenskyj myslí druhým mírovým summitem, než případně přijme pozvání k jednání, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

"Ukrajina rozhodne, kdy, jak a za jakých podmínek se diplomatická jednání uskuteční," prohlásil podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller. "Podporujeme ukrajinskou vládu," dodal na dotaz novinářů, zda USA souhlasí se Zelenského návrhem.

Podle Millera je Ukrajina obětí a její území je napadeno, proto musí ona rozhodnout o jednáních a jejich formátu. "Nikdy však není jasné, jestli je Kreml připraven na skutečnou diplomacii," poznamenal.

Ukrajina uspořádala první mírový summit minulý měsíc ve Švýcarsku, kde se sešli zástupci 92 zemí, ale Rusko mezi nimi nebylo.

Prezident Zelenskyj v pondělí 15. července uvedl, že jeho cílem je do listopadu letošního roku připravit všechny prvky mírového plánu, aby Kyjev mohl svolat druhý mírový summit, na který by mohl pozvat i ruské představitele.

Rusko před švýcarským summitem prohlásilo, že je připraveno k jednání, pokud se Ukrajina stáhne z Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti a vzdá se plánů na vstup do NATO. 

Peskov, citovaný agenturou AFP, upřesnil, že první setkání, které se konalo v červnu ve švýcarském středisku Bürgenstock, "vlastně nebylo mírovým summitem".

"Takže je možná nejdřív potřeba pochopit, co měl Zelenskyj na mysli, když říkal, že by se Rusko mělo zúčastnit druhého mírového summitu," dodal Peskov k válce, kterou Rusko rozpoutalo 24. února 2022 a kterou stále oficiálně označuje za "speciální vojenskou operaci".

Související

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.
Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Aktuálně se děje

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

včera

Tragická střelba na festivalu v americkém Seattlu. Dva mrtví, pachatel dopaden

Nejméně dva lidé nepřežili nedělní střelbu na gastronomickém festivalu v americkém Seattlu. Dalších pět osob utrpělo zranění. Zatím nejmenovaného pachatele se policistům podařilo zadržet, informovala americká stanice NBC News

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy