Mírové rozhovory Hamásem zkrachovaly. Co to znamená pro Pásmo Gazy?

Americký vyjednavač Steve Witkoff označil přístup Hamásu za nekoordinovaný a nečestný a uvedl, že Spojené státy budou hledat alternativní způsoby, jak dosáhnout propuštění izraelských rukojmí a stabilizace situace v regionu.

Přerušení rozhovorů přichází zároveň se znepokojivými zprávami o hrozícím hladomoru v Gaze. Podle OSN více než sto lidí, převážně dětí, již zemřelo hladem a každým dnem roste počet podvyživených.

Komisař agentury UNRWA Philippe Lazzarini označil situaci za zoufalou, kdy děti, které jeho týmy vídají, jsou „kostnaté, slabé a v kritickém ohrožení života“. Organizace má více než 6 000 kamionů se zásobami humanitární pomoci připravených v Jordánsku a Egyptě, ale izraelská blokáda vstupu pomoci do Gazy brání jejich doručení. Izrael přitom nadále tvrdí, že za podvýživu nesou vinu představitelé Hamásu.

Navrhované příměří, které bylo podle zdrojů blízko dohody, zahrnovalo 60denní klid zbraní, během něhož by Hamas propustil deset živých rukojmí a předal ostatky dalších osmnácti. Izrael by výměnou osvobodil několik palestinských vězňů a výrazně zvýšil humanitární pomoc.

Rozhovory měly pokračovat s cílem dosáhnout trvalé dohody. Sporným bodem zůstává budoucnost Gazy po příměří — Izrael trvá na zachování vojenské přítomnosti, zatímco Hamas požaduje definitivní ukončení bojů.

Míru brání hluboká nedůvěra. Izrael se obává, že by Hamás mohl obnovit svou moc a znovu útočit, zatímco Hamás deklaruje ochotu předat vládu jiným palestinským orgánům v zájmu vzniku státu na základě hranic z roku 1967.

Do konfliktu významně zasáhla Francie, která oznámila, že v září formálně uzná palestinský stát. Prezident Emmanuel Macron uvedl, že neexistuje jiná cesta k zajištění bezpečnosti na Blízkém východě. Francie se tak stala nejvýznamnější západní mocností, která tímto krokem zvyšuje tlak na Izrael. Rozhodnutí však okamžitě odsoudil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle nějž uznání „odměňuje terorismus“ a představuje riziko pro existenci Izraele.

Objevují se také náznaky, že Izrael místo mírového řešení zvažuje anexi palestinských území a přesun obyvatelstva do sousedních států. V rozhovoru pro izraelskou televizi bývalý premiér Ehud Barak tvrdil, že Netanjahu vědomě posiloval Hamás, aby zabránil vzniku dvoustátního uspořádání.

Za současné nejistoty a propasti mezi požadavky obou stran je dosažení příměří v blízké budoucnosti nepravděpodobné. A zatímco diplomatické úsilí upadá, obyvatelé Gazy se nadále potýkají s existenčním utrpením bez naděje na brzkou úlevu.