Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Americký ministr financí Scott Bessent podle BBC potvrdil, že Rusko i jeho spojenec Bělorusko jsou už natolik izolovaní, že pro ně nová cla nejsou relevantní: „S těmito zeměmi neobchodujeme. Jsou pod sankcemi.“

Naopak Čína se stala hlavním terčem nových amerických opatření, což podle jejího ministerstva obchodu představuje „typický jednostranný akt šikany“. Peking vyzval USA, aby tato opatření okamžitě zrušily, a varoval, že přijme „rozhodné protiopatření“, které zasáhne americké společnosti působící na čínském trhu.

Trumpova administrativa zavedla na čínské zboží clo ve výši 54 %, což čínská vláda považuje za „neoprávněné a jednostranné hodnocení“, nikoliv za spravedlivou reciprocitu.

Zavedená cla nepostihla jen tradiční soupeře USA, ale také klíčové americké partnery. Tchaj-wan se například ocitl pod 32% clem, což vyvolalo obavy americké obchodní komory v zemi. Ta apelovala na washingtonské politiky, aby uznali důležitost Tchaj-wanu „pro společnou ekonomickou prosperitu“ a „regionální stabilitu“.

Přestože Rusko zůstalo mimo seznam, Ukrajina byla naopak zasažena 10% clem. Podle první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julie Svyrydenko se toto opatření nejvíce dotkne malých výrobců.

„Ukrajina má Spojeným státům co nabídnout jako spolehlivý spojenec a partner,“ uvedla. „Spravedlivé tarify jsou v zájmu obou zemí.“

V roce 2024 Ukrajina vyvezla do USA zboží v hodnotě 874 milionů dolarů, zatímco import z Ameriky činil 3,4 miliardy dolarů. Ukrajinská vláda proto jedná o zmírnění cel, aby nedošlo k narušení vzájemného obchodu.

Trumpovy celní bariéry vyvolávají mezinárodní odpor a hrozí eskalací obchodní války nejen s Čínou, ale i s tradičními partnery USA. Zatímco Rusko zůstává pod stávajícími sankcemi, další země hledají způsoby, jak se novým opatřením bránit.