Po explozích v Kábulu zemřelo přes 100 lidí, evakuace nabírají na rychlosti

Při čtvrtečních sebevražedných útocích u letiště v Kábulu zemřelo podle nové bilance nejméně 95 Afghánců. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na afghánské a americké představitele. Podle Pentagonu zahynulo při explozích rovněž 13 amerických vojáků. Americký prezident Joe Biden v reakci na atentáty oznámil, že evakuace z letiště budou pokračovat.

Afghánští činitelé varovali, že skutečný počet obětí útoku by mohl být ještě vyšší, mimo jiné proto, že některá těla mohli z místa výbuchů odnést příbuzní mrtvých. Jeden z afghánských představitelů uvedl, že zahynout mohlo až 115 lidí. Dalších nejméně 150 osob bylo zraněno, napsal zpravodajský server BBC News.

Tálibán původně hlásil nejméně 28 obětí z řad svých členů, později to ale mluvčí hnutí popřel a řekl, že při útoku nezemřeli žádní tálibové.

Tálibán totiž už dříve zdůraznil, že se atentát odehrál v místech, kde na bezpečnost dohlížejí američtí vojáci. Západní média ale připomínají, že Američané zajišťují bezpečný provoz samotného letiště, zatímco za jeho zdmi dohlíží na bezpečnost Tálibán.

"Tálibán neutrpěl žádné oběti. K incidentu došlo v oblasti, kterou mají pod kontrolou americké síly," řekl dnes BBC mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Nejmenovaný představitel Tálibánu přitom předtím agentuře Reuters sdělil, že hnutí ztratilo 28 svých lidí, tedy více než Američané.

Oblastí u kábulského letiště ve čtvrtek vpodvečer místního času otřásly dvě silné exploze a následovala střelba. Na videu, které natočili afghánští novináři, poté byla vidět těla desítek obětí ležících v příkopu na okraji letiště, popsala agentura Reuters. K útokům se přihlásila odnož teroristické organizace Islámský stát, šéf Bílého domu prohlásil, že USA viníkům neodpustí a dopadnou je.

Washington se zároveň připravuje na možnost dalších útoků, o které by se útočníci mohli pokusit dnešní den. Podle amerického generála Franka McKenzieho by teroristé hlásící se ke skupině Islámský stát-Chorásán mohli na letiště útočit raketami nebo bombami nastraženými v automobilech. "Děláme vše, co můžeme, abychom byli připraveni," prohlásil šéf centrálního velení amerických ozbrojených sil a dodal, že USA sdílely některé zpravodajské informace s Tálibánem. Generál se zároveň domnívá, že tálibové "některým útokům zabránili".

Evakuace po útocích nabrala na rychlosti, píše Reuters. Diplomat z NATO mezitím agentuře řekl, že všechny zahraniční síly v Afghánistánu chtějí ukončit evakuace svých občanů a pracovníků ambasád do pondělí 30. srpna. Některé země už evakuační lety ukončily. Biden ve svém projevu v noci na dnešek potvrdil termín 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.

V zemi je stále kolem 1500 amerických občanů, na 400 Britů nebo kolem 300 Němců, píše BBC News na svém webu a podotýká, že v tuto chvíli není jasné, zda tam jsou nějací Francouzi. Paříž chce nicméně své evakuace ukončit dnes večer. Západní země se kromě svých občanů snaží evakuovat také své afghánské spolupracovníky. Biden slíbil, že i po ukončení evakuační operace se Washington bude snažit snažit dostat ze země Afghánce, kteří pomáhali USA v uplynulých letech.

Evakuace civilistů z kábulského letiště nabrala na rychlosti

Evakuace civilistů z Kábulu byla po čtvrtečních útocích urychlena, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště, v jehož blízkosti série sebevražedných útoků ve čtvrtek zabila či zranila desítky místních lidí i americké vojáky. Podle obyvatel ráno z letiště v afghánské metropoli odletělo několik letadel, poznamenala agentura AP. Letadla odlétala pravidelně, řekl západní bezpečnostní představitel, který si nepřál být jmenován.

Bílý dům dnes oznámil, že ve čtvrtek bylo z Afghánistánu dopraveno do bezpečí asi 12.500 lidí, čímž se počet evakuovaných osob od poloviny srpna, kdy se v zemi vrátilo k moci islamistické hnutí Tálibán, zvýšil na 105.000.

Hrozba dalších útoků v okolí kábulského letiště bude narůstat s tím, jak se bude blížit odchod západních vojáků ze země, upozornil dnes britský ministr obrany Ben Wallace. Londýn podle něj vstoupil do finální fáze své evakuační operace - Britové už nebudou instruovat další lidi, aby přišli na letiště k odletu. "Je nám velice líto, že nebylo možné evakuovat během tohoto procesu všechny," řekl Wallace. Britové se nyní budou snažit podle něj odvézt ze země ty, kteří už jsou na letišti. Šéf resortu obrany dále prohlásil, že útoky britskou evakuační misi neurychlily, ta podle něj pokračuje podle plánu.

Britské ministerstvo zahraničí dopoledne uvedlo, že se podařilo zachránit i tři afghánské rodiny, jejichž kontaktní údaje byly zaneseny v dokumentech, které zůstaly na britském velvyslanectví v Kábulu a dostaly se do rukou Tálibánu.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune dnes prohlásil, že Francie by mohla pokračovat v evakuacích z Kábulu i po dnešním večeru, který si původně stanovila jako mezní hranici. "Může to pokračovat i po dnešním večeru, ale musíme zůstat opatrní. Teroristický útok nesmí tuto operaci zastavit. Budeme pokračovat do poslední možné vteřiny," řekl Beaune. Ministr přesto připustil, že se ze země nepodaří přesunout do bezpečí všechny afghánské spolupracovníky spojenců, uvedla AFP.

Diplomat z NATO agentuře Reuters řekl, že všechny zahraniční síly v Afghánistánu chtějí ukončit evakuace svých občanů a pracovníků ambasád do pondělí 30. srpna. Některé země už evakuační lety úplně ukončily - ve čtvrtek mezi nimi bylo mimo jiné Německo, Nizozemsko, Kanada, Belgie, Dánsko a Polsko. V zemi je stále kolem 1500 amerických občanů, na 400 Britů či kolem 200 Němců, píše server BBC News.

Ukončení evakuací ohlásilo také Španělsko, jehož dva poslední evakuační lety přistály dnes ráno v Dubaji. "Těmito dvěma lety je evakuace Španělů a jejich afghánských spolupracovníků s rodinami uzavřena," uvedla podle agentury AFP španělská vláda. Podle AFP bylo na palubě letadel 81 Španělů, včetně zaměstnanců velvyslanectví a členů armády, čtyři portugalští vojáci a 83 Afghánců, kteří spolupracovali se Španělskem, Portugalskem a NATO. Celkem Španělsko dopravilo evakuačními lety do bezpečí téměř 2000 lidí.

V Římě dnes přistál poslední italský let se 109 Afghánci evakuovanými z Kábulu. Itálii se podařilo evakuovat více než 4900 afghánských spolupracovníků a jejich rodin. Austrálie, která za uplynulých devět dní dostala z Afghánistánu přes 4100 lidí, rovněž dnes oznámila ukončení evakuační operace, stejně tak učinilo Norsko.

I přes útoky, které si podle agentur vyžádaly životy nejméně 13 amerických vojáků a zřejmě více než devíti desítek Afghánců, americký prezident Joe Biden uvedl, že evakuační lety budou pokračovat. Biden slíbil, že i po ukončení evakuační operace se Washington bude snažit snažit dostat ze země Afghánce, kteří pomáhali USA v uplynulých letech. Z Kábulu, který v polovině srpna padl do rukou radikálního hnutí Tálibán, již odletělo přes 100.000 lidí.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes oznámil, že jeho země zahájila v Kábulu počáteční rozhovory s Tálibánem o žádosti islamistického hnutí, aby Turecko pomohlo s technickým provozem kábulského letiště po stažení USA. Turecko, které je jediným členem NATO s většinově muslimským obyvatelstvem, se podle Erdogana v této záležitosti ještě nerozhodlo.

Související

Konvoj jednotek U.S. Army dostal název Dragoon Ride (Dragounská jízda). Tvoří ho téměř 120 vozidel při cestě z Pobaltí do Německa a projede šesti zeměmi střední a východní Evropy. V Česku bude mezi 29. březnem a 1. dubnem.

Americká armáda stáhne z Evropy až polovinu vojáků

Americké ministerstvo obrany zvažuje výrazné snížení počtu svých vojáků umístěných v Evropě. Podle informací webu NBC News by ze starého kontinentu mohlo odejít nejméně dvacet pět tisíc příslušníků ozbrojených sil. V krajním případě by se stažení mohlo dotknout až čtyřiceti tisíc amerických vojáků, což by představovalo redukci přítomnosti téměř o polovinu. Zvažované kroky jsou součástí rozsáhlého přezkumu americké vojenské přítomnosti v zahraničí.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) ,  Afghanistán ,  Tálibán

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 5 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy