Poslední Bidenův hrdinský čin. Před odchodem z Bílého domu napumpuje do Ukrajiny zbraně i peníze

Bílý dům připravuje masivní vojenskou podporu Ukrajině v poslední fázi Bidenovy administrativy, zahrnující dodávky zbraní, finanční půjčky a nové sankce proti Rusku. Uvedl to server The Guardian.

Národní bezpečnostní poradce Jake Sullivan se ve čtvrtek setkal s Andrijem Jermakem, šéfem kanceláře ukrajinského prezidenta, a potvrdil závazek Spojených států poskytovat Ukrajině stovky tisíc kusů dělostřelecké munice, tisíce raket a stovky obrněných vozidel do poloviny ledna.

Plán zahrnuje i výcvik ukrajinských vojáků mimo území Ukrajiny a téměř dokončený balíček půjček ve výši 20 miliard dolarů, krytý zisky z ruských zmrazených státních aktiv. Součástí strategie jsou také nové sankce, které mají Rusku ztížit financování válečného úsilí a posílit Ukrajinu při budoucích vyjednáváních o míru.

Strategie přichází jen měsíc před inaugurací Donalda Trumpa, který zřejmě přinese zásadní změnu přístupu k ukrajinské krizi. Podle zpráv Reuters Trumpův tým připravuje návrh mírového řešení, které by mohlo zahrnovat odstoupení části ukrajinského území Rusku a zřeknutí se snahy Ukrajiny o členství v NATO. Trump sám opakovaně tvrdil, že dokáže válku mezi Ukrajinou a Ruskem ukončit během 24 hodin.

Ukrajinští představitelé, včetně Jermaka a velvyslankyně Oksany Markarovové, proto urychleně jednají s klíčovými členy Trumpova týmu, mezi nimiž jsou například JD Vance, potenciální národní bezpečnostní poradce Mike Waltz a zvláštní vyslanec pro Rusko a Ukrajinu Keith Kellogg. Cílem je zajistit pokračující americkou podporu Ukrajině i po změně administrativy.

Napětí ve Washingtonu však narůstá, zejména poté, co předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson zablokoval hlasování o dalším balíčku pomoci Ukrajině ve výši 24 miliard dolarů. I přes tyto překážky Pentagon tento týden schválil vojenskou pomoc v hodnotě 725 milionů dolarů, což je největší dodávka od dubna.

Tento krok administrativy Joea Bidena má za cíl nejen posílit pozici Ukrajiny, ale také zkomplikovat Rusku možnost pokračovat ve válce. Očekává se, že nové sankce budou mít dopad na ruský finanční sektor i klíčové průmyslové odvětví, čímž by se mohly podmínky pro vyjednání míru posunout ve prospěch Kyjeva.

Na druhé straně se však rýsuje možnost výrazně odlišného přístupu s příchodem nové administrativy, což vnáší do americké politiky ohledně Ukrajiny nejistotu.

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Strach z prohloubení války. USA i EU se obávají eskalace hybridních útoků

Američtí a evropští představitelé podle The Guardian vyjádřili rostoucí znepokojení nad hrozbou hybridní války ze strany Ruska. Tento strach se prohloubil po prvním použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS Ukrajinou na cíle uvnitř ruského území. Bidenova administrativa nedávno zrušila omezení pro jejich použití, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy a obavy z další eskalace konfliktu.

Více souvisejících

Bílý dům USA Joe Biden Ukrajina

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

před 4 hodinami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

před 7 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 9 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 10 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

Kreml souhlasí s jednáním, ale mír na Ukrajině ustupuje do pozadí. Motyl pro EZ zpochybnil Trumpovy schopnosti

Kreml připustil ochotu ruského prezidenta Vladimira Putina jednat s Donaldem Trumpem. Jenže nikoliv o míru na Ukrajině, nýbrž o jaderném odzbrojení. Otázka mírových jednání tak stále leží na stole. Jak exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl americký politolog a historik Alexander Motyl, Trump to s Ruskem jako hlavní překážkou k míru „myslí vážně“.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy