Putin chce obnovit wagnerovce. Tentokrát pod vedením Kremlu

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. 

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. To podle agentury Reuters ukazuje, že se ruské vedení snaží dát najevo, že získalo kontrolu nad žoldnéřskou skupinou, která se v červnu neúspěšně pokusila provést ozbrojenou vzpouru.

Krátce po ní Putin wagnerovcům, kteří se osvědčili zejména v bojích na Ukrajině, nabídl možnost dále bojovat, nicméně naznačil, že by si přál, aby se do vedení skupiny místo jejího dosavadního šéfa Jevgenije Prigožina postavil Trošev. Prigožin zemřel v srpnu při letecké nehodě.

Doporučené články

Letadlo s Prigožinem na palubě se zřítilo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není dosud známá. Nevyjádřili se k ní ani vyšetřovatelé. Na internetu a v médiích se ale objevily spekulace, zejména v souvislosti s Prigožinovými konflikty s Putinem, že letoun mohl být sestřelen nebo že na jeho palubě mohla explodovat bomba. Podle některých ruských médií je právě tato možnost nyní považována za nejpravděpodobnější.

Podle Kremlu se čtvrteční schůzky Putina s Troševem účastnil ještě náměstek ministerstva obrany Junus-Bek Jevkurov. Putin se na Troševa obrátil s tím, že už dříve mluvili o tom, že se bude zabývat "formováním dobrovolnických jednotek, které mohou plnit různé bojové úkoly, především samozřejmě v zóně speciální vojenské operace".

Speciální vojenskou operací Moskva nazývá ruskou invazi na Ukrajinu. Putin připomněl, že Trošev sám v takové jednotce více než rok bojoval. "Víte,... jak se to dělá, víte, které problémy je třeba řešit předem, aby práce na bojišti šla co nejlépe a co nejúspěšněji".

Doporučené články

Trošev je veterán válek v Afghánistánu a Čečensku, za operace v Sýrii dostal v roce 2016 nejvyšší ruské vyznamenání, Hrdina Ruské federace. V rámci Wagnerovy skupiny působil jako náčelník jejího štábu.

O budoucnosti wagnerovců se od smrti Přigožina vedou dlouhé debaty. Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina by měla být schopna nadále působit i v Africe, míní šéf diplomacie EU Josep Borrell.

"Budou i nadále provozuschopní v Africe, protože je to ozbrojené křídlo Ruska," řekl podle CNN. Wagnerovci budou podle jeho slov nadále sloužit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, věnovat se tomu, co dělají a s určitostí nebudou přispívat k míru v oblasti Sahelu nebo obraně práv a svobod.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dlouhodobě tvrdí, že žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny přešli pod přímé velení šéfa Kremlu Vladimira Putina. Podle Morawieckeho se tak ale mělo stát už po smrti Prigožina.

Britská rozvědka už před pár týdny na sociální síti X připustila možný extrémně destabilizující efekt Prigožinovy pravděpodobné smrti na Wagnerovu skupinu. "Jeho osobní vlastnosti, jako je hyperaktivita, výjimečná drzost, snaha o dosažení výsledků a extrémní brutalita, byly pro Wagnera typické a je nepravděpodobné, že by se jim vyrovnal nějaký jeho nástupce," píše.

"Smrt Prigožina by měla téměř jistě hluboký destabilizující dopad na skupinu Wagner. Wagnerovo velitelské vakuum by ještě umocnily zprávy, že zemřel také zakladatel a polní velitel Dimitrij Utkin a šéf logistiky Valerij Čekalov," dodává britská rozvědka komunikující prostřednictvím ministerstva obrany.

Související

Wagnerovci

Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat

Obávaná ruská žoldnéřská skupina Wagnerovci je v Africe nahrazována novým ruským uskupením, které je pod kontrolou Kremlu. Experti se domnívají, že jde o Afrika Corps, který je pod dohledem ruského ministerstva obrany. Rusko chce s největší pravděpodobností udržet svůj vliv na africkém kontinentu, ale pod formálnějším a lépe kontrolovatelným vojenským uskupením.

Více souvisejících

Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 5 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 8 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 13 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy