Wagnerovci v Africe končí. Rusko nahrazuje žoldnéře za Afrika Corps, může je lépe kontrolovat

V posledních letech se Rusko stalo velmi vyhledávaným bezpečnostním partnerem v Africe, zejména v regionu Sahel, kde se Rusku do jisté míry daří zaplňovat mezeru, kterou po sobě zanechaly západní jednotky. Ty byly z několika zemí, jako je Mali a Burkina Faso, vypovězeny uprostřed rostoucích protizápadních nálad.

Jednotky Wagnerovy skupiny, které byly obviněny z vážného porušování lidských práv, se v Africe podílely na bojích proti ozbrojeným skupinám. V červnu 2025 Wagnerova skupina oznámila, že dokončila svou misi v Mali, která trvala tři a půl roku. Podobný scénář se očekává i ve Středoafrické republice. Tam působila Wagnerova skupina od roku 2018.

Vůdce Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který se v srpnu 2023 pokusil o neúspěšnou vzpouru proti ruskému vojenskému vedení, zemřel při letecké nehodě. Místní média uvádí, že ruští vojáci následně požádali úřady Středoafrické republiky, aby dohodu o spolupráci s Wagnerovci uzavřely, a aby je nahradily jednotky Afrika Corps. Ruská skupina ale požaduje, aby jim Středoafrická republika za služby platila v hotovosti.

O skupině Afrika Corps se ví, že je řízená ruským ministerstvem obrany a tvoří ji elitní bojoví velitelé z ruské armády. Na jejich oficiálním kanálu na Telegramu bylo v lednu 2024 uvedeno, že při náboru byla dána přednost bývalým, ale i současným bojovníkům Wagnerovy skupiny. Příslušníci Afrika Corps už provádí společné operace s armádou Mali a působí i v Nigeru a v Burkině Faso.

Nahrazení Wagnerovy skupiny se jeví jako strategický rebranding Moskvy. Podle experta Héniho Nsaibiy se Rusko snaží zbavit pošramocené pověsti Wagnerovy skupiny a centralizovat své vojenské operace pod formální státní kontrolu. Tímto způsobem se může Moskva distancovat od označení „žoldnéři“ a přitom si udržet silnou přítomnost v regionu. Podle Nsaibiy by měla tato změna přinést Kremlu větší kontrolu nad operacemi, a také větší mezinárodní legitimitu.

V minulosti byla proti Wagnerově skupině podána obvinění z porušování lidských práv. V roce 2023 vyzvali experti OSN k nezávislému vyšetřování a uvedli, že nedostatek transparentnosti a nejednoznačnost právního postavení skupiny vedou k „teroru a naprosté beztrestnosti“. Soudní spory tak nebyly vzácné. Výměna by měla snížit právní a reputační rizika, jimž Rusko čelilo.

Mnoho odborníků se domnívá, že příchod Afrika Corps na bojiště nic zásadního nezmění. Například bezpečnostní konzultant Mamadou Adje uvedl, že se od vstupu Wagnerovců situace v regionu nelepší, naopak, teroristické skupiny se rozšířily a počet civilních obětí se zvýšil. S tím souhlasí i delegáti OSN, kteří varují, že bezpečnostní situace v Sahelu se rychle zhoršuje.

Ačkoli Nsaibia přiznal, že Wagnerovci pomohli malijské armádě dosáhnout „taktických a strategických vítězství“, zanechali podle něj za sebou stát „na pokraji kolapsu“. Ahunna Eziakonwa, zástupkyně generálního tajemníka OSN, zase dodává, že problémy Sahelu přesahují možnosti vlád jednotlivých zemí. Jakákoli pomoc by podle ní měla být „dobře míněná“ a „neměla by podkopávat lidská práva“.